Dostávám spoustu anonymů. Teď už i elektronickou poštou. Jsou všechny na jedno brdo.
Nedávno jsem obdržel jeden obzvláště výhružný: „Vyřiďte laskavě (aspoň že to, pozn. redakce) všem svým nezletilým soukmenovcům, že jestli ještě jednou mi některý z nich sáhne na auto, tak tentokrát už bez výzvy ho rovnou zastřelím svou 45 Smith and Wesson! A to jak na ulici Bratislavská, tak i kdekoliv jinde!“

Tak – a teď už nesu dokonce odpovědnost za smrt svých nezletilých soukmenovců (jak hnusný výraz, který používali nacisti, s nimiž já ani Romové nic společného mít nemohou a nemají! – pozn. redakce). Kdyby to bylo tak jednoduché, jak si tento suverénní pán nad životy a smrtí nezletilých Romů představuje, bylo by to pro „romské vůdce“, mezi něž jsem tímto řazen, velmi těžké. Jen v jednom směru dobré: rázem bychom tu měli tolik potřebnou romskou reprezentaci!
Tak to ovšem nefunguje – ani na tu stranu odpovědnosti za neomalenosti romských výrostků nebo jakékoliv jiné veřejností prezentované neomalenosti Romů. Bohužel to nefunguje ani na tu stranu vlivu romského vůdce směřující k nápravě a pozvednutí Romů i legitimnosti jeho postavení mezi Romy i před širokou veřejností.
Jiný anonym mi zase šoupnul do bot něco, co jsem neřekl, protože četl nepozorně nebo byl z principu naštvaný na Romy a ani nechtěl vnímat, co bylo řečeno. To je pro všechny anonymy typické: vylévám si srdce, plivám na starostu, jsem nekonstruktivní a že Romové, chtějíli někde žít, se musí přizpůsobit zvyklostem země a to „bezvýhradně“ (i kdyby je zašlapávali do bláta, dodávám já, jak si to asi anonym představuje). Máme se litovat a to prý určitě aspoň někoho dojme.
V tom článku, o který šlo, jsem byl mimořádně konstruktivní, protože jsem vycházel z naprosto konkrétně zjištěného nálezu ombudsmana (to on taky plival na starostu?). O lítosti nebylo slova ani mezi řádky. A ještě jiné nesmysly, které nestojí za to ani zmiňovat.
Anonymům se nemá odpovídat. Já vím. Ale jejich názory odrážejí obecné klišé, které často opakují a na veřejnost vynášejí i politici v nejhořejších patrech. Otázka zní: dostali se tito politici na úroveň anonymů, nebo anonymové čerpají z těchto politiků? To by mne věru zajímalo.

Karel Holomek