Hned po roce 1989 se v tehdejší České národní radě objevily návrhy na obnovení a zavedení tzv. domovského práva. Tím by se posílila možnost obcí a měst rozhodovat o tom, kdo v nich bude a nebude žít. Naštěstí zdravý rozum zvítězil.

Nedávno se Pardubických novinách v článku Nikdo nemusí jít pod most vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach mimo jiné o tom, že v příštím roce se bude vláda zabývat možností zavedení tzv. domovského práva. Vedle záměru vlády provést sběr dat a informací v romských komunitách pro zjištění „statistického zastoupení Romů“ v problémových oblastech života, dále vedle „úsilí“ mnoha obcí a měst vytěsnit Romy do různých Ncenter a „zvláštních ubytovacích zařízení“, je tato informace přinejmenším zvláštní. Z toho, co se doposud podařilo realizovat při řešení záležitostí a potřeb Romů, je velice málo potřebného v každodenním životě. Lze jmenovat přijetí vládní Koncepce romské integrace, systém romských poradců, pedagogických asistentů, vytvoření poradního orgánu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity (nikoli národnostní menšinu), financování tzv. proromských aktivit (projektů) a to je snad vše. Nezdá se to ho být málo, ale při tak složitých a hlubokých problémech jako je 80procentní nezaměstnanost v romské populaci, katastrofická situace v bydlení, složité a neutěšené poměry ve vztahu většinové společnosti vůči Romům, jež jsou stále silně po znamenány rasovou diskriminací, předsudky, intolerancí a rasovým násilím, neodpovídají výsledky požadavkům a potřebám.
Ministerstvo práce a sociálních věcí je stěžejním resortem, v jehož působnosti je řešení primárního sociálního problému: nezaměstnanosti. Vyplácení sociální podpory zdrcujícímu počtu romských rodin od roku 1990 je naprostým selháním sociální politiky státu a odpovědného resortu. Pokud by se podařilo snížit nezaměstnanost Romů alespoň o několik desítek procent, pak by se jejich situace zlepšila ve všech směrech: morálně, společensky, sociálně, kulturně i vzdělanostně. Jestliže se hovoří o tom, že cílem vládní politiky je integrace do většinové společnosti, pak se musí začít tím, že Romové dostanou veškeré šance k uplatnění se na trhu práce. Lidé musí mít šanci zajistit si vlastními silami každodenní živobytí. Pokud se budou hledat taková řešení jako doposud, bude hůř. Domovské právo a podobná opatření situaci pouze zkomplikují, prodraží se a společnosti nepřinesou nic dobrého. Ministr Škromach musí přijít s lépe promyšlenými postupy, jak zlepšit sociální postavení Romů, protože tím zlepší také soužití Čechů a Romů.

Ondřej Giňa