Na zámku v Kolodějích se konal 2. prosince seminář k implementaci zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin.
Nejdříve si vysvětleme základní pojmy.
Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin, která vstoupila v platnost 1. února 1998, je určena k ochraně práv osob patřících k národnostním menšinám. Zúčastněné strany se v ní zavazují podporovat úplnou a skutečnou rovnost ve všech oblastech hospodářského, politického a kulturního života, spolu s podmínkami, které umožňují příslušníkům národnostních menšin vyjadřovat, zachovávat a rozvíjet svoji kulturu a identitu.

Není pochyb o tom, že Romové tvoří v ČR jednu z nejpočetnějších národnostních menšin. Tato Úmluva se nazývá rámcová, protože jednotlivé státy transformují ustavení této Úmluvy na svoji specifickou vnitrostátní situaci prostřednictvím vlastní legislativy, tedy zákonů.
Implementace tedy neznamená nic jiného než to, jak vnitrostátní zákony a reálná politika státu odpovídá Rámcové úmluvě. Posouzením záležitosti se právě zabýval seminář v Kolodějích.
Účastnili se ho zástupci veřejné správy, příslušníků národnostních menšin včetně zástupců Romů, přišli také z několika nevládních organizací. Zasedání byli přítomni Alan Phillips, bývalý člen Poradního výboru pro Rámcovou úmluvu a současný člen Gáspar Bíro, kteří zasedání bedlivě sledovali a komentovali.
Poradní výbor vyslovil své stanovisko k tomu, jak Česká republika plní své závazky k Rámcové úmluvě. Tato zpráva, jak bylo všeobecně konstatováno, je objektivní a vystihuje stav přibližování se k úkolům, které na sebe ČR vzala. Upozorňuje však také na stále existující vážné nedostatky. Všeobecně je lze shrnout do těchto bodů:
1. Příslušníci národnostních menšin vyjádřili svoji nespokojenost se zákonem na ochranu národnostních menšin, který jim neumožňuje plné zastoupení v autonomních orgánech a to i v místech většího soustředění některé z národností. Vyjádřili vůli k návrhu, vedoucímu ke změně tohoto zákona nebo jeho výrazné novele.
2. Nejvíce chyb se vyskytuje v plnění programů, které by měly nastolit zrovnoprávnění Romů ve společnosti. Nedostatky spočívají spíše v uplatňování legislativy do reálného života společnosti. O těchto nedostatcích vás průběžně informujeme na stránkách Romano hangos. Nejsou pro vás ničím novým. Závažné je, že jsou všeobecně přijímány všemi stranami jako fakt, se kterým se už delší dobu nedokážeme vypořádat.
Výsledkem semináře by tedy mělo být pro všechny, zejména však pro vládní činitele a samosprávy, vybídnutí k naplňování Rámcové úmluvy v praxi. Času už není mnoho a bylo ho také už dosti promarněno.

Karel Holomek