Za uplynulých čtrnáct let se romský nevládní sektor pěkně rozvinul a je třeba ocenit práci mnohých romských aktivistů při jeho budování. Velice dobře si vedou také někteří z bývalých romských poradců.

Pravda, někteří z těch, co se od počátku 90. let stali významnými romskými osobnostmi, z různých důvodů odešli do ústraní anebo opustili zemi. Uspořádat záležitosti romského nevládního sektoru tak, aby se výrazně podílel na ovlivňování běžných záležitostí, se nyní nedaří. Přitom mnoho romských organizací má nyní velmi dobré podmínky k činnosti a jsou schopny si zajistit potřebné peníze pro svoji existenci. Přesto se situace Romů nelepší tak, jak je potřeba. Zástupci romských organizací jsou stále ve stavu, že si nedokáží ujasnit své postavení, určit konkrétní cíle a strategii k jejich dosažení. Mnohé organizace jakoby ustrnuly a dělají pouze dílčí kroky k tomu, aby realizovaly „jednorázové“ jednoduché projekty, od nichž de facto odvozují svoji existenci. Pokud získají prostředky na realizaci akce, mají postaráno po dobu jejího trvání a většina představitelů se s tím spokojuje.
Ovšem vykazovat jen takovou činnost nelze. Současné problémy Romů jsou stále předmětem pozornosti mezinárodních organizací a institucí. Zcela určitě je třeba, aby se romské iniciativy více věnovaly právnímu řádu, jeho uplatňování a naplňování. Jejich představitelé musejí mít mnohem lepší právní vědomí, měli by mít alespoň základní přehled o tom, co obsahují základní lidská a občanská práva, jaké existují mezinárodní závazky České republiky v této oblasti.
To vše by nejen pomohlo romským organizacím v jejich práci, ale zcela určitě by to pozvedlo sebevědomí jejich reprezentantů a schopnosti prosazovat zájmy a potřeby ostatních Romů. Dnes se jedná o úkol číslo jedna zejména na místní úrovni, kde se velice zhoršuje postoj některých činitelů místní správy, policie a justice vůči romské populaci. Žijeme v době, která je tvrdá vůči slabým a bezbranným, proto svým záležitostem musíme věnovat více pozornosti.

Ondřej Giňa