|
Romské ženy čelí dvojí diskriminaci
O postavení romských žen v rozšiřující se Evropské unii, hovořila
26. listopadu výkonná ředitelka ERIO Angela Kocze v Evropském parlamentu. Stalo se tak poprvé
v historii romského hnutí na pozvání výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovné příležitosti.
Angela Kocze zdůraznila, že „podle tvrzení světové banky žije
v Evropě sedm až devět milionů Romů, tedy počet rovnající se populaci Švédska či Rakouska. Po přistoupení kandidátských zemí bude převážná většina Romů žít na území EU. To bude v rámci stanou občany EU a jejich problémy tak budou považovány za vnitřní, nikoli za vnější záležitost politiky EU.“
Romky často politiky institucí EU nezbytně vyžadovat nový přístup i vytvoření nových úřadů. Romové se zažívají diskriminaci, která se zakládá na jejich společenské a rodové (genderové) roli a etnické příslušnosti. Čelí tak vlastně dvojí diskriminaci. V Evropě jsou jednak terčem rasové nepřátelskosti ze strany většinové společnosti, jednak je utlačuje patriarchální komunita, jejíž jsou součástí. Dodnes hnutí za práva Romů ani hnutí za práva žen jasně nevyslovila genderové rozměry rasové diskriminace. Angela Kocze požádala, aby evropská síť organizací zabývajících se otázkou ženských práv vyvinula nový slovník, který by byl schopen lépe pojmout specifické problémy plynoucí z několikarozměrné diskriminace, s níž se dnes romské ženy setkávají.
Podle Angely Kocze je v mnoha členských a kandidátských zemí Evropské unie obtížné určit míru diskriminace Romek, protože neexistují spolehlivé informace a statistiky, které by odrážely vzájemné propojení genderových rolí a rasové příslušnosti. Často je to zdůvodňováno ochranou soukromí a osobních údajů. Na druhé straně však nedostatek informací znamená jasnou překážku pro vytvoření účinné antidiskriminační legislativy. Výkonná ředitelka ERIO poznamenala, že vládní politické strategie jsou nezbytné pro zlepšování situace Romů.
Ve svém vystoupení se Kocze rovněž zmínila o různých typech násilí páchaného na Romkách (včetně domácího násilí, znásilnění, obchodování se ženami a nucené prostituce). Násilí a sexuální obtěžování je podle ní v mnoha romských komunitách bohužel stále ještě považováno za tabu
a přehlíží je i četné veřejné orgány a výkonné úřady.
„Mnoho romských aktivistek je připraveno vyslovit své priority
a vyzvat mezinárodní hnutí za práva žen a Romů, aby začlenilo pohled Romek do svých politických agend,“ uvedla v závěru Angela Kocze. Zároveň vyslovila přání organizace ERIO, která doufá, že „jednoho dne budeme mít Evropský parlament, v němž všechny populace Evropy budou stejně zastoupeny bez ohledu na společenskou roli či rasovou příslušnost. Jana Kabeláčová
(z podkladů ERIO)
|