O berš denašča sar paňi, aňi nadžanas sar u hinde hin adaj o inepa, save caľi luma, igen bares ľikerel. Savorenge manušenge o jilo phundrado u kamen avrenge te pomožinel. Sako nipos leperel pro Ježišis, jov uľiľas andro Betlemos pro phus, kana leskera da, la Maria nakamelas ňiko te del paťiv u te mukel len andro peskero kher. Pro phus uľiľas, pašo bakrore u calo svetos pes kada dodžanľas. Vašoda savore krestana ľikeren Karačoňa sar bare inepa, kana kampel jekh avres te del pativ. Sar varekana čirla ľikerenas inepa, o Roma pro gava so dživenas andro romane kolibi? Phučľam jekhe phure Romestar Bilovcistar, nadur Ostravake.

Vakerel o Alexander Kovacs (62 berš): „Jaj Devla miro sovnakuno, imar oda nane čačipen, sar amen ľikerahas e Karačoňa. Peskera fajtaha dživavas andro gav Neded, paše Šaľa. Odoj sas bari romaňi koloňija, dživenas odoj talam buter sar pandž šel Roma. Perši amari daj pratinelas o kher, maľinelas avri šukar pro parnes, kaj te avel šadžik žužones. Savori mel tradľa avri andalo kher, savore Roma kada kerenas. O dili pes šukar avri čuchinelas, e povala parňarenas. Miro phuro dad mange vakerelas, hoj varekana o Roma džanenas te bašavel, phirenas gav gavestar u savorenge bašavenas le jilestar. Bugova, kontra, lavuta, saxofonos, sar pre kada chudenas amare Roma te bašavel, ta savore rovenas lošaha. Šoha nakamenas vašo bašaviben love, ča te pijel, balevasoro, maroro. O barvale ungrike chulaja, len denas bijo love masoro, čabajki, so jekh aver. Tosarastar imar phirenas, kaj rati te aven pale khere. U sar ľikerahas e Karačoň amen? Amaro dad labarelas e lampa, u modľinahas amen savore the paľikerahas le Devleske vaš o karačoňakero maro. O dad amenge žičinlas but bacht, sastipen. Varekana nahas avka sar adadžives, nachudahas darki, lošanahas, samas rade, hoj hin amen so te chal. Savo chaben has pro skamind? Amari daj sas bari kucharka, Mariša la vičinenas, muľas terni, sar aviľam Ostravate palo mariben. Amari daj tavcelas lačhi maseskeri zumin, takarto – holubki, peko mas, jarmin, pekelas šinga makoha, ciraleha, ungrika amen phenas ritaškini. Šaj phenav, hoj varekana nasas ajso barvaľipen, sar adadžives, kajča o Roma pes bares bečeľinenas, rado pes dikhenas, jekh avres denas bari pačiv. Natromanas pes te halasinel, natromanas jekh pre avreste te rušel. Te imar pre peste vareko rušelas, ta pre Karačoňa peske odmukenas. Džanas andro kher, rovenas, vinčinenas peske u sikhavenas peske bari pativ. Pativ pes nasikhavel pherde skamindeha, pativ pes sikhavel le jileha. Choc sas o Roma čore, bešenas andro gava, maškar peste, sas len lačhe jile. Šigitinenas jekh avreste. U sar hin adadžives? Zijand te vakerel. Imar som phureder manuš, pametinav but, talam našti achaľuvav oleske, so pes adadžives kerel. O Roma pes bikenaven vašo love le manušes the murdaren. Romanes nakamen te del duma, ča gadžikanes. Bare raja ačhile o Roma pro Čechi, imar bisterde sar khere pro Slovensko dživenas andro kolibi, pro phusa. Nadžanav soske kada hin maškar amende, rušas jekh pre avreste, amare jile hine kale, zakaľarde choľaha. Sar oda ela palo biš derš? Chudena o Roma pale e našadži godži? Šaj patas, hoj hi, bo amaro romipen, purano romano, našti bisteras. Mangav tumenge bachtaľi Karačoňa, but zor the sastipen. O Del tumen te arakhel.“
Tolik vyprávění jednoho z nejstarších žijících Romů v našem městě. Co zbývá dodat? Pro ty, kteří nerozuměli romsky, chtěl pan Kovacs vyjádřit lítost nad ztraceným romstvím. Romové již zapomínají odkud vyšli, závist a zloba jim zaslepila srdce i rozum.
I když rozhovor zní až moc skepticky, Alexander Kovacs věří v dobro, věří tomu, že jednou se Romové probudí a začnou opět udržovat tradice postavené na vzájemné úctě, pochopení, lásce a romství.
Přeji vám, vážení čtenáři našich novin, Boží požehnání a lásku. Hodně zdraví a štěstí v novém roce.

Jan Horváth, Bílovec