O silvestrovské noci jsme uvítali příchod dalšího roku. Vše nové bývá často spjato se změnami, a protože nás jich v roce 2004 čeká víc než dost, řekněme si, co pro nás připravili členové vlády, poslanci a senátoři nejen pro nadcházejících dvanáct měsíců.

Reforma veřejných financí
Reformu veřejných financí prosadila vláda Vladimíra Špidly na sklonku roku 2003. Vstoupila v platnost k 1. lednu a pro domácnosti v České republice bude pravděpodobně velmi tvrdým oříškem. Dotýká se zejména spotřeby cigaret, alkoholu a pohonných hmot, ale i telefonování a připojení k internetu, na nichž se nejvíce projevuje zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) z pěti na 22 procent. Například litr nafty teď stojí v průměru o 2,20 Kč víc, litr alkoholu o 16 Kč, krabička cigaret o 7 Kč víc a telefon o 16, 5 procenta. Podle propočtů tak do státní pokladny zaplatíme o 5000 Kč víc než loni, děti nevyjímaje. Sice došlo ke snížení daně z příjmu u právnických osob z 31 na 28 procent, ale živnostníci zaplatí víc na zdravotním pojištění. Rovněž dochází ke snížení nemocenských dávek o polovinu v prvních třech dnech pracovní neschopnosti a zaniká nárok na sociální dávky u rodičů, kteří neposílají děti do školy. Naopak rodiče na mateřské dovolené si mohou přivydělávat bez omezení a zůstává jim rodičovský příspěvek.
Zvýšením daně z přidané hodnoty podražily zároveň i poplatky za služby realitních kanceláří, právních a daňových poradců a účetních. V květnu 2004 pak zdraží čistírny, opravny obuvi a kadeřnictví.
V praxi to tedy znamená, že i navzdory zvýšení minimální mzdy o 500 Kč (na 6700 Kč) budeme mít všichni o něco hlouběji do kapsy. Toto jsme si pravděpodobně při silvestrovských oslavách ani nestačili uvědomit.

Vstup ČR do EU
Mnoho ze změn, o nichž padla zmínka, je spojeno s květnovým vstupem do EU. Začlenění ČR do nadnárodní politické, ekonomické a kulturní struktury tak může působit především negativním dojmem. Po našem vstupu by ale nemělo dojít k dalšímu citelnému zdražování. Zároveň je potřeba si uvědomit, že ve chvíli, kdy se staneme členy Unie, zpřístupní se našim občanům a firmám další evropské pracovní trhy, i když zatím zdaleka ne všechny. Přístup k práci bez omezení tak pravděpodobně budeme mít ve Velké Británii, Irsku, Nizozemsku a možná i v Dánsku, Švédsku a Řecku. Totéž se týká zájemců o studium v zahraničí, které bude po vstupu znatelně levnější. Kromě práce a studia v cizině se tak o mnoho jednodušší stane také cestování, při němž se sice stále ještě budeme muset prokazovat platným pasem či občanským průkazem vydaným od roku 2001, nebudeme však nuceni prokazovat dostatek peněz na pobyt. Naše hospodářství by mělo rovněž ocenit bezcelní styk se zahraničními trhy, přestože bude vystaveno tvrdší konkurenci.

Humanistické hodnoty EU
Bezpochyby nejdůležitější stránkou vstupu ČR do EU představují kulturní hodnoty, jejichž se staneme součástí. Je dobré připomenout, že politika EU se snaží stavět na respektu k lidským právům všech jednotlivců bez rozdílu a s nimi souvisejícím nediskriminačním přístupem ke všem nejen v oblasti právní, ale i pokud jde o zaměstnání, školství, zdravotnictví, soudnictví či bydlení. Důležitých změn by tak měla postupně doznat i česká legislativa a postoj českých úřadů k příslušníkům etnických, národnostních a dalších menšin či k cizincům. První vlaštovkou je zákon o ochraně a pobytu cizinců, podle něhož musí Česká republika poskytnout dočasnou ochranu cizincům, kteří se nemohou vrátit do své země, protože je v ní kupříkladu válka nebo jim hrozí jiné nebezpečí.
Stát je rovněž povinen platit zdravotní pojištění za cizince bez příjmů, kterému bylo uděleno povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany. V tomto ohledu je velice důležitá i novela trestního zákona, podle které je domácí násilí samostatným trestným činem (viz předchozí čísla Romano hangos).
Často je jakákoli změna bolestivá a mnohdy nepříjemná už proto, že nás vykořeňuje ze známých rutin. Avšak nás čeká všechny velice důležitý krok: členství v Evropské unii. Zkusme se povznést nad nepříjemné důsledky reformy veřejných financí, v níž se mimo jiné projevila i neschopnost českých politiků řešit finanční problémy plynoucí z několika neúspěšných mezinárodních arbitráží, a těšme se alespoň na to, že naše členství v Evropské unii konečně zatne tipec prospěchářům a podvodníkům využívajícím neprůhlednosti a nedokonalosti české legislativy.

Jana Kabeláčová