Chci se zeptat, zda mi zaniká vyživovací povinnost k dětem, jestliže jsem se s manželkou rozvedl a nežijeme ve společné domácnosti. Podle čeho se určuje výše vyživovací povinnosti?
M.B., Ostrava

Vyživovací povinnost
(malé nahlédnutí do rodinného práva)
Základní povinností rodičů k dětem je vyživovací povinnost. Tato povinnost nezaniká např. po rozvodu, kdy rodič s dítětem nežije ve společné domácnosti a nezaniká ani ve chvíli, kdy zaniknou ostatní práva k dítěti. K dítěti mají stejnou vyživovací povinnost oba rodiče, kteří jsou ji povinni poskytovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Samozřejmě že soud při stanovení výživného přihlíží k tomu, kdo jak pečuje o dítě a o domácnost, ve které dítě žije. Pokud jde o předpoklady řízení o úpravě výchovy a výživy dítěte za situace, kdy rodiče dítěte spolu nežijí je situace následující:

Podle § 50 odst. 1 ZOR, nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu a nedohodnou-li se o úpravě výchovy a výživy dítěte, může soud i bez návrhu rozhodnout, komu bude svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Podle odst. 2 tu ustanovení § 26 až 28 platí obdobně. Tzn., že soud určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy, a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby. Rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno dohodou rodičů, která ke své platnosti potřebuje schválení soudu. Dohoda rodičů je vždy preferována před soudním rozhodnutím.
Pokud jde o určení výše vyživovací povinnosti k dítěti za situace, kdy jeho rodiče spolu nežijí, je situace následující. Podle § 85 odst. 2 a 3 ZOR přispívají oba na výživu dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Při určení rozsahu jejich vyživovací povinnosti přihlíží se k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Žijí-li rodiče spolu, přihlédne se i k péči rodičů o společnou domácnost. Rodiče jsou povinni pečovat soustavně a důsledně nejen o výchovu svých dětí, nýbrž i o jejich výživu. Úkolem soudu při rozhodování o výživném je správné určení rozsahu vyživovací povinnosti rodičů k nezletilému dítěti. Soud při určení výživného přihlédne k odůvodněným potřebám oprávněného (nezletilého dítěte), jakož i k schopnostem a možnostem povinného (rodičů). Při určování rozsahu vyživovací povinnosti přihlédne soud i k tomu, který z rodičů a v jaké míře osobně pečuje o dítě. Odůvodněnými potřebami nezletilého dítěte jsou všechny nezbytné potřeby, nutné pro život kulturního člověka. Jejich míra je různá podle okolností konkrétního případu. Je odstupňována podle věku dítěte, jeho zdravotního stavu, schopností, náklonností, způsobu přípravy na budoucí povolání i na celkové uplatnění ve společenském životě, event. podle vlastních výdělečných možností dítěte atp. Odůvodněné potřeby nezletilého dítěte jsou současně odvislé od schopností a možností rodičů k výživě nezletilého dítěte. Jsou-li tyto schopnosti a možnosti omezené, jsou odůvodněnými jen běžné potřeby dítěte, které nepřesahují obvyklou základní míru všech ne- zbytných potřeb. Jsou-li tyto schopnosti a možnosti rodičů velmi široké, jsou odůvodněny i další potřeby dítěte, které nejsou zcela běžné, ale prospěšné všestrannému vývoji dítěte. Toto pojetí je v souladu se zásadou úměrnosti životní míry dítěte životní míře rodičů. Odůvodněné potřeby nezletilého dítěte mají své meze. Výživné nemůže být určováno ve výši sice únosné ve vztahu k schopnostem a možnostem rodičů, ale přesahující zřejmě rámec nejen běžných, ale i dalších potřeb nezletilého dítěte.
Při posuzování schopností a možností rodičů je hlavním úkolem soudu podrobně zjistit výdělečné možnosti rodičů, případně též existenci majetku, který přináší úsporu výdajů nebo výnos (např. rodinný domek s ovocnou zahradou). Cílem tohoto zjišťování je získání spolehlivých poznatků o skutečných příjmech rodičů a bezpečných podkladů pro závěr, že skutečné příjmy rodičů odpovídají jejich fyzickému stavu, nadání, množství získaných vědomostí a pracovních zkušeností, popř. výběru pracovních příležitostí v určitém místě a potřebám rozmísťování pracovních sil.
Bez významu není objasnění vztahu rodičů k práci. Pro určení výše výživného k nezletilému dítěti jsou tedy rozhodné reálné výdělečné schopnosti a možnosti každého z rodičů, které jsou dány nejen jejich subjektivními vlastnostmi, ale i okolnostmi objektivního rázu. Jestliže soud zjistí, že rodič změnil dosavadní zaměstnání za finančně méně výhodné, musí vždy pečlivě zkoumat, zda se tak stalo z důležitého důvodu (např. ze zdravotních důvodů, z důvodu odchodu z funkce, pro jejíž výkon nemá kvalifikaci, z důvodu organizačních změn, z důvodu změny bydliště).

JUDr. Libor Nedorost, Ph.D.
Nejvyšší státní zastupitelství ČR