Romské hnutí je v současnosti na vzestupu. Pozici si v roce 2004 pravděpodobně upevní v daleko větší míře než kdykoli předtím od svého vzniku před 70 lety. Milion přistěhovalců nyní samostatně volí, včetně tisíců Romů žijících na Slovensku a v ČR. Na místní úrovni se v poslední době objevují signály o existenci mladšího a militantnějšího politického vedení. Jeho role by v kontextu geograficky rozptýleného, avšak nyní o něco semknutějšího romského národa mohla být rozhodující.

V nadcházejících měsících má dojít k dvěma významným událostem, při nichž by mohly být vyslechnuty hlasy silnějších a radikálnějších představitelů romského hnutí. První takovou příležitostí bude vytvoření Evropského fóra Romů, které bude financovat EU a jehož členové budou vybíráni z již rozšířené EU. Druhou a do budoucna zásadnější událostí by pak mohl být 6. světový kongres Romů, pořádaný Mezinárodní unií Romů (IRU). O přesném datu konání se nejspíše rozhodne za několik týdnů na vídeňském mítinku vedení IRU. „Kongres by se měl konat v Kosovu. Potřebujeme upozornit, že z této provincie bylo vyhoštěno na sto tisíc Romů,“ prohlásil Sani Rifati z organizace Voice of Roma (Hlas Romů).
Mnoho romských představitelů se shoduje na tom, že dalším a pravděpodobně závažnějším tématem jsou protiromské rasistické nálady a násilí, jež jsou na této etnické menšině páchány v celé Evropě. Za poslední desetiletí zaznamenaly organizace TransEuropean Roma Federation (Evropská federace Romů) a URYD více než 200 případů, kdy byli při rasově motivovaných útocích zabiti Romové. Přestože k tomu většinou došlo při kosovském konfliktu, nezanedbatelná část jich byla spáchána také v Rumunsku, Bulharsku, ČR a na Slovensku.
Evropskému sociálnímu fóru byly na nedávném zasedání představeny dva dokumenty. Rámcová Charta Romů je promyšlenou výzvou ke společenskému a politickému uznání Romů jako „národa tvořícího součást Evropy a rovnoprávného s ostatními národy“. Akční plán vypracovaný s pomocí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a přijatý v Maastrichtu se zabývá mnoha aspekty současného opomíjení romské problematiky ve vzdělávání, bydlení, sociálním systému, lékařské péči a zaměstnanosti. Oba programy nastiňující způsob, jak dosáhnout rozvoje integrace Romů i uznání romského etnika jako svébytného národa.
Zmíněné dokumenty mohou posloužit při prosazování emancipace Romů představitelům romského hnutí, kteří se mj. snaží, aby byli Romové uznáni za oběti tolik rozšířeného stereotypního vnímání jejich etnika i za oběti násilí, jež je na nich pácháno. V opačném případě je to vše zdrojem znepokojení z další možné genocidy, uvádí mluvčí organizace ERIO.
Akce, jejichž cílem je upozornit na zmíněné celospolečenské problémy, jsou naplánovány na 16. a 17. června, kdy si lidé v mnoha zemích po celém světě připomenou pět let, které uplynuly od etnických čistek Romů v Kosovu. Mnohem intenzivnější pak bude 60. výročí zničení tábora Zigeunerlager v Osvětimi, které si připomenou lidé v 50 zemích světa 1. srpna. Při této příležitosti zazní, že rasismus a předsudky, které často doprovázejí brutální činy páchané na Romech, stále přetrvávají i v rafinovanější formě: vlády některých zemí organizují konference, které však slouží jako kouřová clona zastiňující nedostatek opatření pro zlepšení situace v této oblasti či vůle jednotlivá opatření podniknout.

Z podkladů Roma Daily News
(Grattan Puxon) volně přeložila
Jana Kabeláčová