Mezi nejčastější nemoci v dětském věku patří záněty dýchacích cest – od pouhé rýmy přes záněty nosohltanu, hrtanu, průdušnice, průdušek a plic. Dýchací cesty jsou často postiženy na více místech tím, že se infekce vyvolávající zánět šíří z jednoho místa na druhé, přičemž čím je dítě menší, tím snáze se šíří. Je to jednak proto, že jednotlivé úseky jsou menší, jednak tím, že obranyschopnost proti nemocem se teprve vyvíjí a dozrává až v dospělosti. Děti jsou tedy tou skupinou obyvatelstva, která je vůči bacilům, virům a jiným původcům zánětlivých chorob, nejméně odolná.

Jak se odolnost a obranyschopnost během života vyvine, záleží na mnoha okolnostech. Snížena může být již před porodem v důsledku dědičných vlivů, dále na ni působí mnoho věcí po narození. Především je to kojení: čím déle je dítě kojeno, tím větší má předpoklady, že bude zdravé. Samozřejmě i kojené děti mohou být po skončení kojení často nemocné, ale ne tak často a ne tak silně jako kdyby kojeny nebyly. Dalším důležitým faktorem pro zdraví dětí je pobyt ve zdravém prostředí. Ten, kdo se narodí v horách, kde je čistý vzduch, je zdravější než člověk z města, který dýchá pravidelně výfukové plyny z aut, a když chce doma vyvětrat, musí zavřít okno. Navíc jsouli v rodině kuřáci, bydlíli v nevyhovujícím bytě, kde je vlhko, plíseň a další škodliviny, nebo pokud žije více osob v jedné místnosti, je toto okolí přímo rájem pro šíření nemocí. Každá choroba – pokud se opakuje – vede k poškození nemocného orgánu a později k jeho trvalému postižení s následky, které omezují během celého života užívání všech jeho radostí a bývají i příčinou předčasného úmrtí. Jako příklad můžeme uvést jednu z nejnepříjemnějších nemocí z tohoto hlediska, která člověka ohrožuje po celý život (což jistě potvrdí každý kdo jí trpí) – průduškové astma. Kdo se jednou dusil při astmatickém záchvatu, jistě netouží po jeho opakování. Základy astmatu jsou dány již dědičně, ale jestli dojde k jeho propuknutí v životě, jestli bude člověku život komplikovat a jak moc, anebo jestli se člověk se sklonem k astmatu dožije sta let bez toho, že by o svém postižení věděl, záleží již na něm samotném, na jeho rodičích, okolí a nás všech, jaké mu vytvoříme životní podmínky.
Každý z rodičů má jistě rád své děti a chce jim dopřát to nejlepší. Nic není lepšího než zdraví. Pokud dojde k tomu neštěstí, a člověk má dítě nemocné, musí být naší snahou mu zdraví co nejdříve vrátit a zabránit šíření a opakování nemoci. Jednou z možností obnovy zdraví a zvýšení odolnosti proti nemocem v budoucnosti je – jak již bylo uvedeno – pobyt na zdravém vzduchu. Tento pobyt je základem léčebné metody, kterou nazýváme klimatoterapie. K jejímu uskutečňování slouží i zařízení, která se nazývají léčebnami.
Podrobněji o tom, co je to klimatoterapie a co jsou léčebny, se dozvíte více v příštím čísle.

MUDr. Jiří Láznička