Podivné praktiky v domě hrůzy

Olomouc se stává městem nových tradic: staví ghetta, do kterých sestěhovává převážně nešťastné a ze společnosti vyřazené lidi. Základy tradic jsou už tak pevné, že rozbourat je, by znamenalo udělat z mnoha olomouckých Romů bezdomovce. Naše redakce navštívila ghetto v Přichystalově ulici číslo 70, takzvaný Dům hrůzy. A že to byl opravdu dům hrůzy!

Na vchodových dveřích stál nápis Tento objekt je monitorován kamerovým systémem. Když jsme vstoupili dovnitř, objevili jsme první kameru. Pocit, který v nás vyvolala, ještě zdvojnásobnil člen ostrahy, který seděl za zamřížovaným oknem. Nabyli jsem dojmu, že jsme ve věznici a že jsme sledováni.
Potkávali jsme nájemníky, převážně Romy. Zajímal nás jejich názor na kamerový systém. Jedni říkali: „Běžte pryč, nebo nás kvůli vám vystěhují.“ Jiní se zase báli cokoliv říct, mluvit s námi, hájit svá práva, stěžovat si. Měli obavy, že je prozradí kamery na schodištích a na každém patře. Nedali jsme se však odradit a nakonec jsme našli lidi, kteří se nebáli a řekli, že jim kamery v domě vadí, protože je omezují a diskriminují.

Zaplatí dluh po cizím a složí jistinu šest tisíc
Přitom jsme se dozvěděli, co všechno musí žadatelé o byt splnit, poté co jim byl přidělen. Nájemní smlouvu musí chtě nechtě podepsat jen na půl roku, nikoli na dobu neurčitou. Musí se zavázat, že uhradí dluh za byt po předešlém nájemníkovi a ještě musí složit jistinu ve výši 6000 Kč pro případ, že by v bytě něco poškodili. Do kouta zahnaní Romové vše podepíší a přitom nemají žádnou záruku, že tady budou bydlet déle než půl roku.

Nedluží jen Romové
Mezi většinovou společností panuje přesvědčení, že dluhy dělají pouze Romové. Mnoho lidí ani ve snu nenapadne, že takový dluh může způsobit i Čech. Rom, pokud chce vůbec bydlet, jej musí zaplatit. Místo toho, aby žadatelé dostali byt bez jakýchkoli dluhů a problémů, město nabízí byty s dluhy.
Těmito praktikami zabíjí dvě mouchy jednou ranou, ale tím přece neřeší bytovou potřebnost svých občanů. Dělá z nich žebráky, které vláká do pasti a na jejich úkor smazává své vlastní chyby z minulosti, kdy nevymáhalo včas nájemné.
Svým jednáním se bezpochyby dopouští přestupků proti platným zákonům, zejména zákonu o sociální potřebnosti. Na to již před časem upozornil ve svém nálezu ombudsman Otakar Motejl v případě města Slaného.
Naskýtá se ještě otázka, jaké praktiky a sankce budou muset podstoupit Romové na základě zjištění a vyhodnocení záznamu kamerového systému?