Většinu českých a pravděpodobně i světových médií zaplavila druhou červencovou neděli zpráva o brutálním rasistickém útoku, k němuž údajně došlo v jednom pařížském vlaku. Šestice mladíků původem ze severní Afriky, států tzv. Maghribu, prý v pátek 9. července ve Versailles napadla 23letou Marie-Léonie L., která cestovala se svým 13měsíčním dítětem. Ženu údajně ostříhali, roztrhali jí tričko a kalhoty a na břicho jí černou tuží nakreslili hákové kříže. Podle jejího tvrzení se domnívali, že je Židovka.

Zpráva se šířila jako lavina. Vývoj samotné situace byl nanejvýš zajímavý. Útoku předcházela výzva francouzského prezidenta Jacquese Chiraka, který den předtím vyzval veřejnost, aby se měla na pozoru před rasismem a antisemitismem.
V sobotu 10. července se ve francouzských tiskových agenturách objevila zpráva o antisemitském útoku na mladou ženu a v 10 hodin večer vydal francouzský ministr vnitra prohlášení, v němž velice razantně odsoudil brutalitu s rasistickým a antisemitským podtextem. Výpověď „oběti“ potvrzovala i zjištění policistů včetně lékařské zprávy. Vyšetřovatelé se navíc přesvědčili, že tričko ženy bylo skutečně roztrhané, na obličeji měla oděrky a škrábance a hákové kříže na břichu byly viditelné.
Po prohlášení ministra vnitra následovalo ještě téhož večera i komuniké prezidenta republiky, v němž žádal, aby pachatelé tohoto hrůzného činu byli dopadeni a souzeni, jak jim přísluší.
V neděli ráno pak rozhořčení celého politického spektra ve Francii dosáhlo vrcholu. Proti rasismu a antisemitismu vystoupili poslanci, pařížský starosta i další osobnosti společenského a politického života. Drama se objevilo ve všech televizních zprávách v zemi. V pondělí ráno se zpráva o útoku dostala na první strany většiny francouzských novin. Hovořilo se především o lhostejnosti a zbabělosti spolucestujících, kteří oběti nepřispěchali na pomoc. Situaci však stále komplikovalo, že ani po dvou dnech vyšetřování policie nenalezla jediného svědka, který by podepřel verzi Marie-Léonie L. Odborníci analyzovali nahrávky videokamer, policisté hlídkovali na trase vlaku, v němž byla mladá žena údajně napadena. Vše bez úspěchu. V pondělí odpoledne se pak na francouzský deník Le Figaro obrátila žena, která poskytla zdrcující svědectví: Marie-Léonii L. zná už více než deset let jako ženu, která trpí chorobným vymýšlením.
Toho dne večer ještě policisté přihlédli k „protimluvům“ ve výpovědi údajné oběti a v úterý se pochyby objevily opět na první straně většiny francouzských deníků. Vpodvečer se pak Marie-Léonie L. přiznala, že lhala.

Několik nedávných případů mytomanie ve Francii

Duben 2003 – v lese nalezl jeden běžec 13letého chlapce. Neměl boty, hodinky ani brašnu, které mu prý ukradli tři dvacetiletí Afričané poté, co ho unesli z domova. Po několika rekonstrukcích chlapec nakonec přiznal, že si všechno vymyslel. Kvůli špatným známkám se bál trestu od rodičů.
Prosinec 2002 – třicetiletého Tunisana Mohammeda obvinili revizoři v Marseille z toho, že je napadl a zranil poté, co ho chytili bez jízdenky. Po prověření se ukázalo, že obětí se stal mladík. Kamera nainstalovaná v autobuse prokázala, že násilí se dopustili revizoři.
Prosinec 1999 – na policejní stanici ve městě Genlis se dostavila žena, která tvrdila, že byla přepadena. Ukázala policistům rány na čele, stehnech a na levé ruce. Vyšetřování pak rychle odhalilo, že se jedná o sebepoškozování.

Jana Kabeláčová
(podle deníku Le Figaro)