Z roku na rok je život Romů ovlivňován vládní politikou, ekonomikou, volbami, zdražováním, rasismem, diskriminací a médii. Toto vše diktuje jejich životní úroveň. Téměř žádná politická strana nemá ve svém programu řešení romské problematiky, a ty nejsilnější strany už vůbec ne. A právě ty by mohly pro Romy udělat nejvíc.

Tyto strany byly a jsou u moci, když Romové prožívali a prožívají nejtěžší období svého života. Za jejich vlád byly páchány na Romech rasistické útoky, mnohokrát i s následkem smrti. Na trhu práce byli a jsou Romové diskriminovaní, a také proto se stali tou nejslabší sociální vrstvou, která je propírána v médiích jen jako nepřizpůsobivá a problémová skupina. Mnoho Romů a funkčních rodin se stalo nechtěnými neplatiči a byli vystěhovaní ze svých obydlí bez náhrady bytu. Stát těmto rodinám odebral děti a nařídil jejich výchovu v dětských domovech. Život v těchto podmínkách vzal Romům vše, čeho si vážili, co ctili, co je dělalo mezi Romy Romy a ve společnosti lidmi. Ti, kteří poznali, že jejich situace je tady neřešitelná, odcházeli ze země a hledali domov v evropských nebo zámořských státech. Rozhodli se tak kvůli sobě a svým dětem, kterým chtěli vytvořit podmínky pro vzdělání. Ti, kteří zůstali, jsou na sociálním dně, odkud už nemají východiska. Děti z těchto rodin nechodí do škol, protože to znamená pro jejich rodiče povinnosti, které je finančně zatěžují. Nemají na to, aby v podmínkách, ve kterých žijí, vytvořili dětem zázemí pro vzdělávání. A mnoho Romů o to ani nestojí. Mají problémy s existencí, s lichvou, navíc propadli alkoholu, hazardním hrám, drogám, prostituci a musí i krást, aby se uživili.
Když se tato vrstva Romů objeví v médiích, tak jen v soudních kauzách, nikdy se neukáže, jak jsou nuceni žit. Romové jsou postrachem společnosti, která se od nich distancuje a opovrhuje jimi. A co je nejhorší, těchto lidí přibývá a nikdo s tím nic nedělá. Politické strany řeší Romy jako řadové občany, nikdy ne tak, jak je třeba. Romové jako národ vyrůstali v jiných podmínkách a v jiném čase, proto nemohou splňovat všechno to, co splňuje většinová společnost. Myslím si, že potřebují pomoc ve všech směrech, i ve výchově, protože na demokracii nebyli a nejsou vůbec připraveni.
Co se týče vzdělávaní, jsem přesvědčen, že by měly být zrušeny zvláštní školy a romské děti by měly chodit do standardních škol. Romské děti nejsou hloupé, jsou jen z jiného kulturního prostředí, na které české školství nebylo nikdy připraveno. Stavělo se k romským žákům jako k českým, vidělo je zaostalé a nic dobrého na nich nenašlo. Po dětech by se měly vyžadovat povinnosti a nic jim neulehčovat, škola by si měla najít cestu k rodičům a komunikovat s nimi. A pokud škola rodiče přesvědčí, že vzdělání je cesta moudrosti, života, schopnosti, tak povinností rodičů by mělo být vést své děti k školním povinnostem a vytvořit jim všechny podmínky, aby se mohly vzdělávat. Že to jde, dokazují vzdělaní Romové, kterých je už dnes poměrně dost a kteří pro společnost nejsou žádný problém.

Gejza Horváth