Hodonín u Kunštátu – Muzeum romské kultury v Brně, o. p. s., pořádalo pro pamětníky a zájemce v sobotu 21. srpna zdarma cestu autobusem do Hodonína u Kunštátu, kde proběhlo uctění památky romských obětí v období 2. světové války.

V Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku byly dne 10. srpna 1940 otevřeny kárné pracovní tábory pro práceschopné muže starší 18 let (Romové tvořili jen několik procent z vězněných). Od začátku srpna 1942 byly od změněny na tzv. cikánské tábory, kde byly poté vězněny celé romské rodiny. Cikánský tábor Hodonín u Kunštátu se skládal ze tří dřevěných baráků, které mohly pojmout v létě 300 a v zimě 200 osob. Tábor sloužil jako místo nucené koncentrace Romů z Moravy podobně jako v Letech, kam byly na začátku srpna v roce 1942 nahnány početné romské rodiny z Čech. Ubytovací, stravovací i hygienické podmínky byly stejně katastrofální a táborový řád byl také totožný. I v Hodoníně u Kunštátu tvořili dozorčí personál protektorátní četníci. V čele tábora stál Štefan Blahynka, který v zimě 1943 odešel do tábora v Letech u Písku, aby zajistil podmínky pro připravovaný transport vězňů do koncentračního tábora v Osvětimi v Polsku a pomohl překonat následky epidemie tyfu. Po provedení úkolu se zpět vrátil do Hodonína, kde byl ředitelem až do likvidace tábora.
Táborem prošlo 1396 osob. V důsledku nemocí, hlavně v době epidemie tyfu a také špatných životních podmínek, zahynulo 207 Romů. Dne 7. prosince 1942 byl sestaven hromadný transport tzv. asociálů, který čítal 46 mužů a 29 žen. Na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti byl pak odvezen z Hodonína u Kunštátu do koncentračního tábora Osvětim I. Dne 21. srpna 1943 se uskutečnil druhý hromadný transport, v němž bylo odvezeno 749 romských vězňů do koncentračního tábora Osvětim II-Birkenau.
Cikánský tábor v Letech u Písku byl uzavřen v srpnu 1943 a v Hodoníně u Kunštátu koncem téhož roku. Likvidace táborů, kde byli Romové vězněni, proběhla do konce roku 1943. Po skončení války sloužil tábor jako internační středisko pro staré a nemocné Němce, neschopné okamžitého odsunu. Od roku 1949 do roku 1952 byl na tomto místě zřízen tábor nucených prací pro tzv. nepřátele komunistického režimu. Od roku 1953 tady fungoval pionýrský tábor a k rekreačním účelům slouží toto místo dodnes.
Po roce 1945 byl umístěn na hřbitově v lese nedaleko bývalého cikánského tábora Hodonín u Kunštátu původně dřevěný kříž a od počátku 50. let také kámen s nápisem Žalov obětí nacismu, jehož autorem byl vězeň z tehdejšího tábora nucených prací. Dne 17. srpna 1997 byl odhalen z iniciativy Muzea romské kultury památník věnovaný památce obětí cikánského tábora Hodonín u Kunštátu ve formě železného kříže s koňskou ohlávkou, který nahradil kříž dřevěný. Autorem železného kříže je romský výtvarník Eduard Oláh.
Dalším pietním místem je hřbitov v Černovicích nedaleko od Hodonína u Kunštátu. Je tam umístěna deska (autorkou je romská výtvarnice Boženka Přikrylová-Vavreková) věnovaná památce pohřbených vězňů, především dětí a starých lidí, bývalého cikánského tábora Hodonín u Kunštátu. Od srpna do konce roku 1942 tady bylo pohřbeno 73 vězňů.

Helena Danielová