Došlo u nás v posledních letech k případům sterilizace romských žen, aniž k tomu daly plně informovaný souhlas, či ne? To ponechme na rozhodnutí ombudsmana, avšak fakta předložená Evropským střediskem pro práva Romů v Budapešti hovoří sama za sebe.

Po zveřejnění (13. září) postoje ERRC jsem nabyla dojmu, že zpráva většinu občanů především šokovala. Jako bychom si nebyli schopni připustit, že demokracie a lidská práva jsou u nás stále ještě "v plenkách". Není tomu tak dlouho, pouhých patnáct let, kdy se začalo hovořit o tzv. romské otázce a otevřely se některé do té doby zaběhané a nezpochybnitelné společensko-politické postupy. A když zvážím, že pro některé Čechy jsou Romové stále ještě druhořadými občany bez jakýchkoli společenských, kulturních, ekonomických, politických či lidských práv, nepřekvapuje mě tvrzení Evropského střediska pro práva Romů, podle něhož v roce 2001 došlo k několika sterilizacím romských žen. Spíš mě nemile překvapilo rázné odmítnutí této skutečnosti, které vyslovilo nejen mnoho českých politiků a představitelů vlády, ale také samotní romští předáci.
Kéž by nebyla pravda, že ještě nedávno byly v ČR romské ženy sterilizovány stejně jako na Slovensku, které jsme za totéž tak vehementně kritizovali. Kéž bychom žili ve zdravé, rovnoprávné společnosti, kde se všichni těší stejným právům a rovným příležitostem. Kéž by byla v plenkách už jen novorozeňata.

Jana Kabeláčová