Značná část romské veřejnosti je pobouřena spoluprací, která se těsně před volbami uskutečnila mezi ROI a Národně demokratickou stranou (NDS). Redakce získala zřejmě jen neúplné informace a to těsně před vydáním čtrnáctideníku, proto uveřejňuje jen stanovisko a komentář šéfredaktora Karla Holomka na jiném místě.

Z programu NDS se nám podařilo zjistit, že to je, mimo jakoukoliv pochybnost, malá a nevýznamná politická strana na zcela pravém okraji politického spektra, silně nacionalisticky zaměřená. V programu nejsou zaznamenány jakékoliv rasistické přístupy vůči příslušníkům menšin ani proti Romům, není patrné žádné propojení na skinheady. Pouze logickými závěry lze dovodit, že stasistické přístupy mohou být praktickou náplní této strany, neboť mohou (a také nemusí) mít teoretické zdůvodnění v tomto programu. To do značné míry závisí na libovůli interpreta a jeho zaměření. Jestliže NDS hodnotí vstup do EU jako „vynucený“ v rámci obhajoby zájmů českých občanů, pak je to něco, co zcela odporuje zájmům Romů samotných. Pro Romy je logicky vstup do EU jednou z velkých nadějí na zlepšení jejich situace a statutu, který nutně musí získat ČR po jejím vstupu do EU, což zatím není. Strana, která toto popírá, je proti Romům.
Ostatně je známo, že nacionalismus je jednou z odnoží maloměšťáctví a znamená totéž, co intoleranci a předsudky vůči všemu, co zrovna není „české“.
Tolik k charakteristice této strany. Bylo by při nejmenším nešťastné, aby se ROI právě s takovou stranou spojovala.
Podle všeho je to však osobní iniciativa Štefana Ličartovského. Ostatní členové Rady politické strany ROI protestují a docela oprávněně. Ale to samo o sobě také svědčí o nedostatečné schopnosti ROI organizační, komunikační a vůbec absenci funkčních demokratických mechanismů platných pro politickou stranu. Copak předseda strany může zahajovat spolupráci bez vědomí demokratických orgánů strany? Ovšemže je to veliká chyba, ale není to zas tak velké neštěstí. Stává se to jiným i velkým stranám. Vzpomeňme jen Koalici, která z nedostatku takových mechanismů zmařila svůj velký potenciál, jejž někdy na začátku tohoto roku měla.
Podobnou chybu v označení své pozice na pravém okraji politického spektra učinila ROI již jednou, a to ve druhých volbách do parlamentu. Tehdy to vyvolalo jen údiv a samozřejmě to zpochybnilo i důvěryhodnost ROI, protože její pozice nemůže být jinde, než na levém okraji a taky je, jenže to její funkcionáři – i ti největší, nevědí. Je to rozdíl mezi volební rétorikou a praktickou náplní politické práce. Nepřipomíná vám to také jinou naši velkou politickou stranu?
Zmiňovaný pořad Bez imunity, který měl přispět k natočení společného spotu ROI a NDS a kde vystupoval Štefan Ličartovský, ukázal jasně těžké nejasnosti předsedy ROI. Zde měl skvělou šanci prezentovat romskou stranu i názory romské reprezentace. Šlo o téma blízké všem romským vůdcům, aspoň jsem si to do té doby myslel. „Bída, nezaměstnanost“– bylo to téma. Neřekl nic. Není pro něj útěchou, že i ostatní přítomní v tom panelu byli zcela mimo.
Na závěr chci jen říci, že není možno upadat do idealistických představ o možnostech a práci politických stran a dát na jejich populistické a líbivé fráze o svobodě, národu, pořádku a demokracii. A už vůbec, ani ve snu, by neměla vznikat myšlenka o spolupráci ROI s takovou stranou. Oblíbená fráze zní, že je to cesta do pekel. Já říkám, že je to cesta do prázdna a ztráta drahocenného času. V případě ROI i Štefana Ličartovského to beru jen jako důsledek čirého idealismu a neschopnosti chladné politické úvahy, nikoliv jako chladný úmysl škodit.
Škoda, zase jen další šlápnutí vedle. Pár takových šlápnutí a může to ROI zabalit.
Karel Holomek