Jakožto aktivní řeckokatolík, který se zajímá o romské otázky, využil jsem nabídky našeho biskupa Mons. ThDr. RNDr. Ladislava Hučka, CSc. k účasti na romské pouti, která se konala v sobotu 25. září v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopeč-ku u Olomouce. Pozorně jsem z chrámové lavice sledoval romské bratry a romské sestry při jejich příchodu do chrámu, v průběhu celé bohoslužby, kterou sloužil náš otec biskup a také na počátku jejich kulturního vystoupení.

Byl jsem velmi příjemně překvapen nejen hojnou účastí Romů, ale zejména jejich ukázněným chováním a aktivní účastí při mši svaté. Mocným zážitkem pro mne byl romský chrámový soubor, který svým vystoupením v romštině vložil do bohoslužby vpravdě originální prvek. Pozorným sledováním liturgie, přijímáním svátosti smíření a především svátosti Eucharistie by mohli být přítomní Romové příkladem mnoha neromským věřícím. Co mne však zvláště potěšilo, byla skutečnost, že převážná většina přítomných Romů byli mladí lidé s dětmi. V době, kdy naše katolické chrámy zejména v Čechách navštěvují převážně či výlučně staří lidé, byla účast mladých a dětí na bohoslužbě v tak velikém počtu téměř výjimečným jevem.
Romští poutníci jasně přesvědčili svým chováním, oblečením a vystupováním všechny přítomné Neromy, ať kněze či prosté věřící, že jsou nejen plnohodnotnými křesťany, ale navíc že díky svým národním tradicím a zvyklostem mohou a chtějí vnést do křesťanství nové pozitivní prvky a přispět tak k jeho obrození v naší zemi. K tomu je nezbytné, aby duchovní i ostatní neromští věřící vytvářeli věřícím Romům všestranné podmínkya činili tak křesťanství pro lidi bez rozdílu etnické příslušnosti přitažlivějším.
Jedna věc mne však trochu mrzela. Kromě chrámového sboru jsem prakticky neslyšel nikoho z přítomných Romů užívat jejich krásnou mateřštinu. Kromě víry v Boha, která je Romům vlastní, právě romština je ten obdivuhodný jednotící prvek, díky němuž se dohodnou Romové takřka na celém světě. Je smutné, že některé děti se již doma romsky ani nenaučí. Co by dali Neromové za to, kdyby všichni znali jazyk, kterým by se mezi sebou mohli domluvit po celém světě. A Romové, kteří tento jazyk mají, jej pomalu opouštějí. Myslím, že ke své veliké škodě.
Závěrem bych chtěl všechny Romy ujistit o tom, že naše řeckokatolická církev v rámci svých omezených možností je jim otevřena a jejich spolupráci na Božím díle srdečně uvítá. V současné době připravujeme pro Romy stránku na internetu naší církve na adrese www.kosma.wz.cz. Dá-li Bůh, brzy zprovozníme v centru Prahy opravenou románskou rotundu, která by měla sloužit především Romům. Aby však tato práce měla nějaký smysl, nemůže se obejít bez úzké spolupráce s Romy. Proto právě od nich uvítáme nejrůznější nápady a podněty ke zlepšení naší práce na adrese Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice, p. Salvet, Haštalské nám. č. 4, 110 00 Praha 1, e-mail exarchat@quick.cz.
Te o Del arakhel savore paťivale Romen u te del len bacht the sasťipen.

ThDr. JUDr. Leo Salvet, Th.D.