Romano Hangos motto
ročník 9, číslo 7
vyšlo 2007-04-16

aktuální číslo
zprávy
rozhovor
názory
anketa
přílohy
reportáž
starší čísla
redakce
odkazy
e-mail



  Uvítací projev bývalé indické

T'aven bachtale, Romale, andro Baro Than. Varesave dženenca, so san adaj, man arakhžom imar čirleder, dikhav adaj the but neve muja – aže savore sam phrala pheňa. Soske avžom maškar tumende? Bo šunav andro jilo, hoj man le Romenca phandel jekhipen. Sajekh man chudelas le jilestar, hoj o Roma na daran le dživipnastar, hoj o veša paňi sas lengero kher, aže jekhbuter oda, hoj o romano kokal na phagela ňiko.

Avle arde Roma andal but thema pal calo luma. Amaro festivalos hazdela opre o phražipen, so le Romen jekhetňarel lengera indickona famižijaha, oda phražipen, so džal dži dur andro čirlatune ezera berša.
Dešupandž milijoni Roma dživen čhivkerkerde pal calo luma. Lengeri historija vakerel dukhaďi paramisi pal oda, sar le Romen murdarenas, sar len tradenas than thanestar, aže adi paramisi vakerel the pal oda, sar manušano voďi džanel te khelel avri, kaj savi bibacht manušes te marďahas. O murdaripen, so le Romen marelas buter sar ezeros berš, iža pre peste jekhgoreder bengiňaži parsuna andro dujto mariben, kana o nacisti kamenas te chal savore Romen pal o svetos. Th'avka o Roma ačhile džide. Sikhade, hoj lengero tromaďipen the lengeri goďi na del le Romeske te merel. The o Indi hine ajse – o džene andal odi čirlatuňi phuv, khatar the o Roma avle.
Dži adaďives žikeren peske o Roma peskero romipen, peskeri identita, u kamen la mek buter te hazdel opre. Paš oda pes integrinen maškar o nipi andro thema, kaj dživen. Peskere jileha, voďeha the goďaha šukararen avre themenegeri kultura.
Andro jekh jekh thema vičinen le Romen avre navenca. O Roma ačhile čačes bari maškarthemutňi famižija. Vašoda džanen feder sar averdžene te žikerel paiv the achažipen maškar o manuša, u džanen te šegetinel kij'oda, kaj te na avel mariben andre luma. Pal o angluno maškarthemutno romano kongresis, so sas andro Londinos andro aprižis 1971, džanen o Roma so jekhvar feder, ko hine, u savo than šaj resen maškar o aver manuša the mašak aver narodi.
O Roma dživenas the dživen bašavibnaha, giženca. Bares barvažarde bašavbinaskeri tradicija andro tosarutne tho rautne riga. Aže o bašaviben nane ča oda jekh, so o Roma džanen. O Roma džanen te dživel u oda džaniben pes sikhavkerel andre lengeri kultura, andre sako lengere kulturakeri forma. Bibachake, lengeri kultura hin učharďi ezereberšengere naachažipnaha. O gadže la na džanen u na kamen la te džanel. Vašoda na den romaňa kulturake ajsi paiv, savi kampžahas. Aže adaďives hin Devlestar, hoj romaňa kulturakero baripen the šukariben avel opre. Kana e koraraďi luma predikhela pro jakha, dikhela la romaňa kulturakero šukariben u šaj peske lela chasna lakere barvažipnastar. Romaňi čirlatuňi kultura na sikhavel ča oda, hoj užiža andre India. Adaďives den pes andre late anglal but neve ideji. Me paav, hoj oda, so amenge o Roma sikhavena pre amaro fastivalos, kovžarela sakoneskero jilo.
Hin igen lačhes, hoj pes o festivalos kerel adaj. O Pandžab hin le Romenge pašes. Andre romaňi kultura pes den anglal bute kulturengere elementi, aže e indicko kultura hin andrebararďi chor andre lakero voďi. Ipen kada, hoj andre romaňi kultura hin jekhetane khude ajci maškarthemutne elementi, la hazdel opre. Specijalnones andre adaďivesutňi luma.
The e India dživelas but šelberša andro dasipen. O Del la marelas keci ča kamelas. Aže lakero nipos sajekh ušelas opre – u adaďives hin leske o drom phundrado. E India del peskero čirlatuno baro džaniben savore manušenge. Mi la Indiakero barvažipen ačhel savore manušengere barvažipnaske. Jekh kotor la Indiakere barvažipnastar hine o Roma. Sar imar phenďom, o Roma sikhaven avre dženenge, sar te predživel jekhgoreder bibacht. The amen o Indi ada džanas, u sam barikane andr'oda. Amaro kokal na phagela ňiko – ada amen phandel le Romenca jekhetane. Ada phandel le Romen lengere Bare Thaneha, la Indiaha. Aže me phučav: džanaha amen te predživel oda, soha manušes murdarel adaďivesutňi civilizacija?
O indicko nipos žikerel le Romen! Mi barvažaren peskeri kultura, mi la buchžaren pal calo luma. Mi sikhaven avre dženenge, sar te phandel jekhetane peskeri identita internacijonalnosaha. Mi sikhaven avre dženenge, hoj manuš šaj sikhžol te achažol avre manušeske, hoj manuš šaj del paiv avre manušeske, hijaba kaj o aver hino aver, hijaba kaj vakerel aver čhib. Mi sikhaven o Roma, hoj pes del te dživel andre harmoňija, hoj pes del te paal le dživipnaske.
Mi del o Del bacht tumare festivaloske, mi del tumen šukar ďivesa andre India.
Upre Roma! Roma zindábád! Sasipen!

V příštím čísle přineseme český překlad.

přečtěte si
-> Noviny ke stažení

téma

redakce
Romano Hangos/Romský hlas
vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, vydává Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce:
Francouzská 84, 602 00 Brno
tel.: +420 545 246 645
fax: +420 545 246 674
email: rhangos@volny.cz

vyhledávání



Radiožurnál

Radiožurnál