Téměř patnáct let se nevládní organizace (romské i neromské) věnují záležitostem Romů, ale od přelomu milénia můžeme stále častěji slyšet otázky, nakolik jsou efektivní. Vždyť téměř každá deklaruje, že chce přispět k řešení problémů v romských komunitách, napomáhat k bezkonfliktnímu soužití mezi Romy a většinovou společností, věnovat se rozvoji vzdělanosti romské populace, rozvíjet romskou kulturu, bránit a naplňovat lidská i občanská práva Romů.

Od roku 2000 se někteří představitelé romských organizací snaží vytvořit platformu, na které by vznikla koordinovaná spolupráce a postupně se etablovala romská reprezentace. Příkladem je Grémium romských regionálních představitelů. Jeho výkonný tajemník Ladislav Bílý říká: „Spolupráci nevládních organizací věnuji velkou pozornost a mohu říct, že situace je mnohem složitější než se zdá. Například nikdo se doposud nezabýval vztahy mezi romskými a neromskými organizacemi, které pracují ve stejných oblastech na podobných úkolech.“ Bílý říká, že neromské organizace jsou zkušenější a mnohem lépe připraveny na práci v neziskovém sektoru, což platí rovněž o zajištění podmínek a prostředků na činnost. Doporučuje, aby se z toho poučili také ostatní představitelé romských organizací.
„Neromské organizace – například Hurá kamarád z Pardubic, Člověk v tísni či různé charitativní organizace –umí čerpat finanční prostředky na tzv. proromské projekty ze všech existujících zdrojů, ať už je to program NROS Dživas jekhetane, Romský program OSF, dotační programy jednotlivých ministerstev včetně PHARE a zahraničních nadací. S těmito subjekty však romské organizace spolupracují opravdu minimálně,“ konstatuje Bílý.
Složitost v romském neziskovém sektoru přetrvává po mnoho let a jedním z cílů Parlamentu Romů ČR je uspořádat vnitřní záležitosti tak, aby romský nevládní sektor sloužil skutečným potřebám a zájmům romské národnostní menšiny. Jeho předseda Milan Ščuka se stal středem pozornosti kvůli razantní kritice poměrů v romském nevládním sektoru. V této souvislosti řekl: „Romské organizace nespolupracují, protože jejich představitelé o spolupráci nemají skutečný zájem. Někteří stojí v čele organizací od devadesátých let a je třeba se zeptat, proč. Jak je vidět, takovým lidem nejde o nic jiného, než o udržení status quo, proto o spolupráci s ostatními nemají skutečný zájem.“
Na setkání s romskými představiteli Ščuka uvedl, že příliš mnoho Romů se stále potýká s problémy násilí, útlaku, sociálního vyloučení, chudoby, nevzdělanosti a nemocí. Z toho lze usoudit, že romské organizace doposud nenaplnily své poslání a v některých směrech dokonce selhaly.

Dezider Giňa