Historie Romů již byla několikrát zpracována. Povětšinou jde o publikace určené odborné veřejnosti anebo o články či studie roztroušené v různých časopisech. Ucelená publikace přístupná širší veřejnosti zatím chyběla. I to může být jeden z důvodů, proč v české veřejnosti přetrvávají různé předsudky. Nyní tuto mezeru zaplňuje kniha historičky Jany Horváthové Kapitoly z dějin Romů.

Autorka se stručně zabývá původem Romů, jejich odchodem z Indie, cestou do Evropy i současnou situací. Neopomene upozornit i na různé významné osobnosti z dějin a současnosti. Brněnská historička zvolila poměrně atraktivní formu konfrontace obecně rozšířených předsudků a skutečností. Každá kapitola je uvedena citátem, který dokládá předsudky či pronásledování ze strany majority. Jana Horváthová se však nesnižuje k polemice s těmito názory. Pouze čtivou formou předkládá z historie Romů fakta, která sama o sobě rozšířené předsudky vyvracejí.
Spousta předsudků neplyne jen z nesnášenlivosti, ale i z pouhé neznalosti. Mnohdy si lidé ani neuvědomují, že se sami dostávají do pozice útoku vůči jinému etniku. Jako příklad může posloužit úvodní báseň Jaroslava Seiferta Ukolébavka. Svou neznalost prokázal i současný ministr školství Eduard Zeman, který pojem Cikán pokládá za původní romské slovo. Jiné citáty dokáží vzbudit hrůzu samy o sobě. Doba vyhánění a štvaní Romů trvala v celé Evropě po staletí. Jak to bylo hrůzné ukazuje například to, že Romové byli pokládáni mimo jiné i za lovnou zvěř: „V seznamu zvěře uštvané na honu jednoho francouzského vévody počátkem 18. století je vedle rozličných druhů zvěřiny uvedena také jedna složená Cikánka s malým kojencem.“
Horváthová poukazuje i na nesmyslnost různých romantických představ Romů jako lidí svobodných, kteří nemají žádný řád. Seznamuje s rozvrstvením tradiční romské společnosti, která měla vlastní hierarchii a řídila se vlastním souborem nepsaných zákonů – etických norem. Ukazuje také, jak se tradiční romská společnost rozpadala v důsledku komunistické politiky asimilace a příchodu původně vesnické populace slovenských Romů do českých měst. Věnuje se i historii původních českých a moravských Romů a jejich zániku v peklu II. světové války.
Zejména pro Čechy, ale i pro Romy, může být objevná kapitola o romských osobnostech. Samozřejmě že nejvíce je jich v oblasti umělecké. Kromě muzikantů, kteří vždy patřili k respektovaným a uznávaným, jde například o herce: Yula Brynnera známého z filmu Sedm statečných či o hollywoodskou hvězdu Avu Gardnerovou aj. Ke své romské babičce se otevřeně hlásil i Charlie Chaplin. Mimo oblast umění působí Romové rovněž v mnoha dalších oblastech. Romský lékař je například doložen již v 18. století – byl jím José Matildo López ve španělském městě Teba.
Kniha Kapitoly z dějin Romů vznikla v rámci projektu Phare Varianty, který realizovala o. p. s. Člověk v tísni. Strukturou i poutavým a veřejnosti přístupným zpracováním jako by byla předurčena zejména pro středoškolské studenty. Bohužel vyšla jen v nákladu 500 výtisků a vydalo ji Společenství Romů na Moravě a Muzeum romské kultury. Pokud by se jednalo pouze o nějaké ukázkové vydání, je počet dostačující. Bylo by však vhodné, aby publikace byla doporučena jako učební text pro střední školy, případně pro poslední ročníky základních škol. Pokládám za nutné, aby držitelé autorských práv, tedy autorka a společnost Člověk v tísni, v této věci jednala s ministerstvem školství. Dotisk by se měl objevit ve školách. Kniha, která přístupnou a přitom věcnou formou vyvrací mnoho mýtů o Romech, by přispěla významnou měrou k multikulturní výchově, která přes mnohé slovní proklamace je v českém školství stále ještě zanedbávána.
Roman Růžička