O spojitosti mezi tzv. romskou otázkou a situací v českém školství se v posledních letech mluví mnohem více než dříve. Role vzdělání se zdůrazňuje především v souvislosti s katastrofální mírou nezaměstnanosti v ČR a šancemi romských žáků na budoucí uplatnění na trhu práce. Problémem však je, že současný systém školství umožňuje studovat na základní škole pouze hrstce Romů. Ti „ostatní“, „neasimilovatelní“, mnohdy nedokončí základní vzdělání, či jsou přeřazeni do speciální, čili zvláštní školy.

Evropské středisko pro práva Romů vydalo v květnu 2004 publikaci Stigmata: Segregované školy pro Romy ve střední a východní Evropě. Ta se zabývá situací Romů zejména ve speciálních školách v České republice, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku. Podle odhadů české vlády je asi 75 procent romských dětí přeřazováno či rovnou zapsáno do speciálních škol. Tam se učí podle osnov, které jsou výrazně jednodušší ve srovnání s klasickými školami. Romským žákům je rovněž odepírána možnost pokračovat ve vzdělání na běžné škole. Přestože existují teoretické šance k přeřazení, v praxi se tak neděje s výjimkou několika málo případů. České vzdělávací instituce navíc stále používají psychologické testy jako základní prostředek k ověřování inteligence dětí, přestože se podařilo prokázat, že jejich výsledky jsou nespolehlivé a rasově předpojaté. Testy navíc nepočítají s jazykovou či kulturní odlišností. Posuzování výsledků psychologických testů dále umožňuje, aby do procesu zasáhly i rasové a další vedlejší faktory. Rodiče s těmito testy navíc dosti často souhlasí pod různými stupni nátlaku. Přestože česká vláda přiznala problematičnost umísťování romských žáků do škol pro děti s vývojovými vadami, nedošlo zatím k významnějšímu obratu.
Zmíněná publikace je bezesporu velmi zásadní a přínosná. Na základě ověřených fakt totiž vnáší světlo do samotné instituce speciálních škol v rámci českého školství, v němž existují jistá stereotypní omezení. Zároveň ukazuje, že české školství musí v budoucnu počítat s různorodostí etnik, národnostních menšin a skupin žijících v ČR. A měli by si ji určitě prostudovat nejen pracovníci ministerstva školství.

Jana Kabeláčová
(z podkladů ERRC)