Dne 1. května vstoupila Česká republika do EU. Mnoho lidí, obzvlášť mladé, nyní zajímá, jak budou jejich pracovní kvality ohodnoceny a zúročeny rozvinutějšími ekonomikami západních států EU. Je to pochopitelné, vždyť kolik kvalifikovaných pracovních sil se nyní nachází v evidenci úřadů práce!

Co se týče migrační politiky ČR po přičlenění k EU, dá se říct, že mnoho vstupních procesů se ve vztahu s několika státy EU dosti zjednodušilo. Ale zajímalo nás, jak se vstup ČR do EU odrazí například na těch žadatelích o azyl, kteří se útěkem z rodné vlasti snaží vyhnout perzekuci, ať už z náboženských, politických či rasových důvodů?
V LN ze dne 22. června vyšel článek I Česko přivírá dveře, z něhož vyplývá ono obávané. I u nás se začíná uplatňovat přísnější azylová politika ve vztahu k žadatelům o azyl, stejně jako v ostatních státech EU. V praxi to znamená, že pokud nebyla žádost o azyl schválena například v Německu, je pravděpodobné, že naše úřady budou reagovat obdobně. Navíc na občany států z třetího světa jsou kladeny mnohem větší nároky.
V jednotné Evropě se automaticky předpokládá, že všechny země jsou stejně bezpečné. Také podmínky týkající se udílení azylu se staly přísnějšími jako ve většině zemí. Podle vyjádření ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka pro LN „jsou schváleny směrnice Evropské unie, které se týkají přijímání žadatelů o azyl, slučování rodin nebo definice uprchlíka. Směřují k tomu, že řada žadatelů by mohla být odmítnuta už v první fázi žádosti.“
Evropská unie však bude do budoucna potřebovat experty pocházející z nečlenských států. Na území ČR se jedná především o pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, v jehož rámci bylo zatím vybráno na 150 osob z Chorvatska, Bulharska a Kazachstánu. Problematické jsou však podmínky, za jakých mohou cizinci žijící v ČR získat trvalý pobyt. Kromě svého jediného práva platit daně, nabývají všech ostatních práv až po deseti letech, s výjimkou práva volebního.

Jana Kabeláčová