-bor. Ve Španělsku se říkalo kdysi cikánům Egypcianos, v Anglii se nazývají Egypcions, Řekové nazývají cikány jménem Gifti. Je zřejmo, že tyto názvy nějak souvisí se jménem Egypt. Cikáni totiž vypravovali, že přišli z Egypta a že jim jejich biskupové uložili jakési očistné putování světem, poněvadž prý odpadli od křesťanství.

INDIE-PRAVLAST CIKÁNŮ
Věda však prokázala, že pravou vlastí cikánského pokolení je Indie. Dokazují to nejen znaky plemenné, tvar cikánské lebky (index cephalicus), ale i jejich jazyk. Cikáni sami už ovšem svou pravlast nepamatují i když vyprávějí mnohou báj o svém rozptýlení po světě. Hlavním svědkem původu cikánů je jejich zvláštní řeč, kterou se sami mezi sebou dorozumívají. Bývá vždy prostoupena slovy jazyka onoho kraje, v kterém je cikán usedlý, nebo kterým se potuluje a jest ji lišiti od zlodějské hantýrky.

CIKÁNŠTINA NA SOUDECH
První náčrtky a zápisy cikánštiny pocházejí ze soudních záznamů. Na soudech byli cikáni od prvopočátku stálými hosty a jejich výslechy vedly k prvnímu oficiálnímu poznání cikánského jazyka. Také náš A. J. Puchmajer byl přiveden ke studiu cikánštiny, když ve Vranovicích na panství radnickém bylo r. 1819 zadrženo 17 cikánů. Muži byli prý posláni do Plzně, ženy a děti zůstaly v Radnicích. A toho využil Puchmajer, aby se přiučil cikánštině a napsal pak první odborné dílko o cikánské řeči.

POUŤ CIKÁNŮ
Jazykozpyt jasně dokázal, že cikáni přišli z Indie a sice ze střední Indie. Tak na př. pro pojem zloděje je indický význam čóra (sanskrtsky) a cikánský-čór. A takových příkladů je veliké množství. Ze studia cikánštiny se dále soudí, že cikáni se ubírali z Indie na západ přes Persií, Arménii do Evropy, kde opět zůstali delší dobu v Řecku. Téměř všechna evropská nářečí cikánská mají v sobě mnoho řeckých prvků, zejména pro názvy některých ptáků a kovů, a pro číslovky 7, 8 a 9. Z Řecka se pak cikáni rozšířili po celé Evropě. Teprve ve 14. století se však počínají objevovat porůznu na Balkáně. I slovanský prvek jazykový je zastoupen v cikánské řeči.

CIKÁNI BÍLÍ A ČERNÍ
Cikáni sami se nenazývají cikány, nýbrž širším názvem rom, nebo kalo, což vlastně znamená černý, kterýžto název přísluší však jen cikánům z dobré cikánské krve. Cikáni českých jmen jako Růžičkové nebo Veselí jsou zváni parno, t. j. bílý. Je zajímavé, že když se cikáni objevili v Německu, upomínali obyvatelstvo na Tatary a tak také byli nazváni. Francouzi zase nazývali cikány Bohémians proto, že k nim přišli z Čech a že se vykázali průvodními listinami krále českého.

ČÍM JSOU CIKÁNI
Usedlí cikáni pomáhají při polních pracích, při mýcení lesa, nebo se živí košikářstvím neb pálením cihle. Toulaví cikáni jsou síťaři, kotláři, obchodníky (hlavně koňmi), medvědáři, provazolezci nebo hudebníky. Ženy se živí vykládáním karet, hadačstvím-a krádeží. Sklon k zločinnosti lze pozorovati jen u cikánů toulavých. Všem cikánům je společnou láska k hudbě. Mají své zvyky a pověry, v nichž snad se tají zbytky starého animismu.
Známý náš indolog, universit. prof. Dr. Vincenc Lesný, pracuje právě na vydání srovnávacího etymologického slovníku cikánštiny.

Polední List, 7. duben, 1941

Připravilo Muzeum romské kultury
V této rubrice uveřejňuje Muzeum romské kultury historické novinové články ze svých sbírek. Rok, ve kterém byl článek napsán, je uveden na konci příspěvku, stejně jako deník, v němž byl tehdy uveřejněn. Informace zde uvedené tedy nejsou v žádném případě aktuální, mohou být i neobjektivní a zkreslené.