Vladimír Červeňák (21 let) z Vlašimi říká: „Chodil jsem do lidové školy umění a učil jsem se hrát podle not. Vážná hudba je mi blízká, ale cikánskou muziku moc hrát neumím. Docela se za to stydím a je mi to líto, chci se to však naučit. Avšak můj životní cíl je trochu jiný než muzika. Chci navracet lidem zdraví.“ Teď je šťastný, že úspěšně absolvoval přijímací zkoušky a byl přijat na lékařskou fakultu. Začíná se mu plnit jeho sen.

Jaká byla vaše dosavadní studijní léta?
Na základní škole jsem vždy prospíval s vyznamenáním. Všeobecné čtyřleté gymnázium jsem absolvoval ve Vlašimi. Po maturitě jsem začal studovat v Ústí nad Labem fyziku na univerzitě J. E. Purkyně. Byl jsem tam pouze rok, víceméně proto, abych nevypadl z tempa. Letos jsem byl přijat na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Museli vás rodiče tlačit do učení?
Jsem studijní typ, baví mě to, vždy jsem se učil sám od sebe. Ale nebýt maminky, možná bych nebyl tam, kde jsem teď. Musím říct, že mi pomohla a má na tom velkou zásluhu.

Proč jste se rozhodl studovat právě medicínu?
Vždy jsem chtěl být lékařem. Navracet lidem zdraví cítím jako poslání. Maminka je nemocná, a tak jsem si říkal, že bych jí mohl pomoci. Bude to také jeden z mých splněných cílů a snů. Vždy jsem si přál pomáhat lidem.

Už víte, na co se budete později specializovat?
Během studia si určitě vytvořím spoustu názorů a získám nové poznatky. Teď se mi líbí pediatrie, chtěl bych pracovat s dětmi, ale to je ještě daleko.
Gejza Horváth