Romano Hangos motto
ročník 9, číslo 7
vyšlo 2007-04-16

aktuální číslo
zprávy
rozhovor
názory
anketa
přílohy
reportáž
starší čísla
redakce
odkazy
e-mail



  Komentaris

Sar pes dživel le Romenge

Načirla somas pre Slovaňiko te dikhel sar dživen o Roma pro gava andro romane osadi. Nadažanav oda avrestar te phenel, čak avka sar hin. Devla miro, o Roma odoj dživen mek goroder sar varekana, andro baro čoripen, bokh, mel, dukh, nasvaľipen, pre bari havetno lač.

Avka na dživen talam aňi o džviri andro veš. O Roma nakeren peha ňič, u tiž oleske napačan hoj šaj pes del te dživel feder. Aľe o manuš musaj te kamel. Kajča le Romen imar nane zor kaj peha vareso te keren. But berša imar avka dživen, džives, dživesestar, kurko kurkestar, čhon čhonestar, berš beršestar. Ňiko nane avri sikhado, ňiko ňič nadžanel, aľe pal o pľaci phiren pherdo cikne čhavore. Amen o Roma phenas, o čhave hin amaro barvaľipen, musaj te phenel hoj kada has čačipen paš o komuňisti. Le Romen has buči, love, has len so te chal, ta has lenge lačhes. Kajča adadžives hin aver režimos, imar nane oda so has, the o čačipen hin ajso, so buter čhave, bareder čoripen.
Pal o čhavore musaj o dad, e daj te bajinen, le čhavoren musaj te anel kija varesavo redos u samo perše ki e škola kaj te sikhľon, kaj vareso te džanen u avka te aven platna manuša andre společnosca. U sar pes kaleha vareso nakerla, ta amen o Roma dživaha furt avka sar dživav. Avaha furt čak ola ostatna manuša pre calo svetos. O Roma andro osadi aňi napačan oleske hoj šaj avel Rom avri sikhado, hoj šaj les avel pačiv maškar o gadže, čak vaš oda hoj vareso džanel. U sar šunen, abo dikhen, hoj Rom hin učiteľis abo indžimiris ta čak phoraven o jakha. Aleha musaj imar vareso te kerel le Romenge musaj te šigitinel, bo ela furt avka hoj o Roma dživna čak avka sar lenge dovolinena o gadže. Kajča našči avel šoha lačhes te le romane čhavoren hin peskri škola romaňi. O gadžikane čhavoren odoj naphiren, len hinke peskri škola. Či pačana mange abo na, pro vichodos hin školi perdal o kale manuša u aver školi perdal o parne manuša. U sar nane kada, ta hi hinke perdal o romane čhavore čak zvlaštna školi. Kada savoro keren o gadže le romenca. Kajča o Roma tiž hine došale, namušinenas bi pre kada te priačhel, kamenas bi te kerel bare poradki. Kajča sar šaj keren poradkos te nadžanen, peskre prava, nadžanen peskre povinosci. Pravos pro sikhľišagos hin dojekhe manušes. O gadže tradle le Romen pašal peste het u o Roma but berša nahas zapojimen andro civiľizačno sistemos. Pal o gadže pes e spoločnosca starinelas, pal o Roma na. Le gadžen has imar čirla andro khera udut, aľe o Roma dživenas furtom andro šišitno. Ta šaj sar sikhľonas o čhavore te andre kňižka nadikhenas. Adadžives hin imar udut savoren u amare čhavore furt ňič nadžanen. Ta sar oda šaj kada avel, ko hin adadžives došalo. Talam nekhbuter o dad, e daj, aľe tiž e spoločnosca bo pal o Roma na bajinel. U te thovaha savore problemi jekhetane, oda savoro so le Romen taľindža andro dživipen, he so len taľinel mek dži adadžives ta musaj te phenel kaj mek but paňi čuľala, kim o Roma avena pro than.
Musaj te chudel te kerel buči le cikne čhavorenca, te thovel pre lende povinosci, the te kamel lendar o povinosci. Musaj pes pal o čhavore te interesinel, pal e škola, pal o učiteľa, the te dikhel pre oda kaj o romane čhavore te baron le gadžikane čhavorenca. Le čhavoren kampol te thovel andre odi realita savi hin, natromal len te lel avri andal o školsko kolektivos. Le čhavorenge kampel tiž te vitvorinel podmienky pre savoro, kaj te na aven andre škola ostatňa, kaj te na aven pro čušagos, kaj te phiren andre škola žuže, kaj len te avel o pisanky o blajvasa, o pengala o ulohi. Le čhavoren kampol te thovel andro všeľijaka kružki, kaj te prindžaren sar pes kerel kuči, abo taňiris, te del len andre hudebno škola, kaj te džanen so hin kota, kaj te džanen so hin opera, opereta, etuda, abo sonata. Hin but so bi kamas mek te phenel kajča nane pro oda ajci than. Korkoro džanav so mušindžom te savoro te kerel perdal mire čhave. Peskre čhavoren musaj te doanel ki oda kaj te študinen avri sikhade, kaj len te avel remeslos, kaj te študinen pro maškarune he uče školi. Džanav, hin oda bari buči, bari trapa, aľe paľis le dadeske, la dake keren o čhave imar ča bari radosca. Amen o phure imar nakeraha ňič, aľe amare čhavore te pal lende bajinaha šaj zmeňinen peskro dživipen, the amari romaňi historija.

Gejza Horváth

přečtěte si
-> Noviny ke stažení

téma

redakce
Romano Hangos/Romský hlas
vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, vydává Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce:
Francouzská 84, 602 00 Brno
tel.: +420 545 246 645
fax: +420 545 246 674
email: rhangos@volny.cz

vyhledávání



Radioľurnál

Radioľurnál