Romano Hangos motto
ročník 9, číslo 7
vyšlo 2007-04-16

aktuální číslo
zprávy
rozhovor
názory
anketa
přílohy
reportáž
starší čísla
redakce
odkazy
e-mail



  Anketa

Několika účastníků druhého cyklu vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky jsme se zeptali:
1. Můžete nám stručně popsat vaši práci?
2. Nakolik splňuje výcvik terénních sociálních pracovníků vaše představy?

Vladimír Mirga, Hradec Králové
1. Jsem zaměstnaný jako terénní sociální pracovník na magistrátu města Hradec Králové a jako kontaktní pracovník komunitního centra Salinger. Mám na starost panelový dům na ulici Pražská a menší sídliště na Slezské, což je předměstí Hradce Králové. V obou lokalitách je vysoká koncentrace Romů. Hlavní problémy, které tam řeším, souvisejí s bydlením – výměny bytů, pomoc při hledání náhradního bydlení a podobně. Mnozí klienti měli již v minulosti vyřízené splátkové kalendáře, porušili však podmínky smlouvy a mají soudní vystěhování. Tyto problémy se v poslední době nahromadily, dle mého názoru se s jejich řešením mělo začít mnohem dříve, teď už je to velmi obtížné.
2. Mám za sebou už mnoho různých školení a seminářů, některé z nich jsem absolvoval v zahraničí. Mám už také určité zkušenosti s terénní sociální prací. Tento výcvik je pro mě přesto moc zajímavý. Důležité je, že tady přednášejí lidé z praxe, kterým věřím to, co říkají. Myslím, že s nabytými znalostmi budu v terénu daleko jistější. Získal jsem rovněž hodně důležitých kontaktů a poznal nové kolegy, s nimiž mohu probrat všechny problémy, které budu řešit.

Marcela Čeryová, Cheb
1. Pracuji na půl úvazku jako terénní sociální pracovnice Městského úřadu Cheb a na druhou polovinu jako policejní asistentka Policie ČR Cheb. Naše město je po Ostravě druhým místem, kde se s činností policejních asistentek začalo. V Ostravě byla hlavním důvodem lichva, u nás dětská prostituce. Pracuji na území celého města, ale nejvíce se s kolegyní zaměřujeme na ulici Wolkerova, což je lokalita s velkým počtem romských obyvatel. Pracuji teprve tři měsíce, ale už mám vybraných několik rodin, u nichž je zřejmé, že potřebují dlouhodobou péči. Řešíme řadu problémů, například záškoláctví, drobnou kriminalitu, potulování dětí ve večerních hodinách. Spolupracujeme se všemi základními školami, speciální školou, dětskými lékařkami, lékařskou komorou, sociálním odborem MÚ a dalšími institucemi.
2. Do své práce jsem byla hozena „po hlavě“, bez velké přípravy. Proto jsem ráda, že jsem na výcviku získala řadu informací a poznatků, které můžu v práci využít. Naučila jsem se také správně vést pracovní dokumentaci.

Soňa Kolářová, Zábřeh
1. Pracuji jako sociální asistentka Fondu ohrožených dětí Šumperk, pobočka Zábřeh. V pondělí jsem v poradně pro veřejnost, zbývající čas zabere práce v terénu – působím totiž na celém území bývalého okresu Šumperk. Hlavním posláním naší organizace je vyhledávat děti v ohrožení, dítě je pro nás klientem číslo jedna, hájíme především jeho zájmy. Navštěvujeme rodiny a pomáháme těm dětem, u nichž došlo k zanedbání výchovy, fyzickému nebo psychickému týrání, sexuálnímu zneužívání. Jedním z projektů fondu jsou Klokánky, zařízení pro děti od narození do 18 let, které potřebují okamžitou pomoc. Je to obdoba pěstounských rodin a představuje citlivější řešení než umístění dítěte do ústavní péče.
2. Nedovedu ještě zcela vyhodnotit, jaký přínos pro mě bude výcvik mít. Každopádně se tady setkávám s novými informacemi – například o lichvě, vyměňuji si zkušenosti a navazuji kontakty.

Helena Molnárová, Olomouc
1. Jsem zaměstnaná jako terénní sociální pracovnice v olomoucké organizaci Educo. Mimo to vedu občanské sdružení Romské ženy a přátelé, které nabízí aktivity pro volný čas romským matkám a dětem. Mám klienty z celé Olomouce. Docházím za nimi domů nebo přicházejí oni za mnou do Poradny pro lidi v sociální tísni. Nejčastěji řeším bytovou problematiku, snažím se také působit na rodiče, aby posílali děti do klasických mateřských škol, což je podle mne lepší varianta než návštěva zařízení určených pouze romským dětem. Snažím se také podporovat žáky středních škol, kteří z jakéhokoliv důvodu přerušili studium a chtějí pokračovat dál.
2. Účast na výcviku mi přinesla doplnění znalostí a seznámení se s názory a zkušenostmi kolegů.

Stranu připravil Michal Kročil

přečtěte si
-> Noviny ke stažení

téma

redakce
Romano Hangos/Romský hlas
vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, vydává Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce:
Francouzská 84, 602 00 Brno
tel.: +420 545 246 645
fax: +420 545 246 674
email: rhangos@volny.cz

vyhledávání



Radioľurnál

Radioľurnál