Praha – Koncem minulého roku se v celostátním tisku objevily informace, že se Patrik Kraus vydával za falešného kněze. Fra Johannes Bosco Patrik Kraus, O.SS (jak stojí na jeho vizitce), opat Řádu Svatého Ducha, údajně kněžské svěcení přijal z rukou biskupa Fridolína Zahradníka.

Už počátkem listopadu však Česká biskupská konference vydala upozornění, které zveřejňujeme dále. O údajném svěcení Patrika Krause jako první mluvili manželé Královcovi z Nadačního fondu Klíček, kde údajný kněz působil, a kteří také podali podnět k Okresnímu státnímu zastupitelství v Kutné Hoře na zkoumání, zda nedošlo k trestnému činu poškozování cizích práv a podvodu.
Kraus uvádí, že v roce 1997 nastoupil ke studiu na Katolické teologické fakultě v Praze a zároveň vstoupil do řádu augustiniánů. Důvěryhodný zdroj ČTK potvrdil, že tento mladý muž skutečně teologii začal studovat, a že ji (jako někteří další Romové) nedokončil. Patrik Kraus tvrdí, že ze studií i z řádu odešel proto, že ho obtěžoval homosexuální kněz William Faix – dosavadní konventuál řádu sv. Augustina z pražského malostranského kláštera sv. Tomáše. Poté s římskokatolickou církví přerušil kontakty.
Patrik Kraus na ustavující schůzi nezávislé alternativní katolické církve českých Romů v Praze 2. ledna oznámil, že na ministerstvo kultury podá žádost o registraci nové katolické církve, alternativy pro Romy.
V upozornění České biskupské konference, podepsaném Dominikem Dukou, předsedou komise pro nauku víry, se uvádí, že pan Patrik (Johanes Bosco) Kraus (dříve Ožarek) z litoměřické diecéze se vydává za římskokatolického kněze a představeného suverénního Řádu Svatého Ducha. Tvrzení o kněžském svěcení (Fridolín Zahradník) nebylo potvrzeno a zmíněný řád je evidován jako občanské sdružení Ministerstvem vnitra ČR.
„Upozorňuji tímto jak jednotlivé biskupy, tak i farnosti, aby se varovaly možného působení a kontaktu se jmenovaným, který tímto způsobem uvádí v omyl jak věřící, tak veřejnost.
Nejedná se ani o římskokatolického kněze, ani o římskokatolický řád a vůbec už nelze hovořit o suverenitě. Působení jmenovaného a podpora jeho osoby je v rozporu s naukou víry a církevním právem,“ píše Dominik Duka.