Vladimír Horváth (49), Brnostar
Paš o komuňisti keravas buči, love mange zarodavas, na has man ňisave problemi. Calo dživipen keravas buči u adadžives bešav khere, phares mange. O kher počinav 8000, hin pre mande adošagos, e romňi mange andre penzija, joj na džidžarel u me bešav khere. Kanastar hin amen demokracija, ta me na kidav podpora, me na kamav žebračenka. Me kamav te kerel buči, te zarodel the te dživel sar manuš. So avela amenca le Romenca dureder, ta me na džanav. Užaras ko amen lela andre buči, ladž bi ňikaske na kerahas, hin amen amare problemi dost. Tiž hin man baro fajtos, savore murša sam saste, šaj keras buči, aľe ňiko amen na kamel. Amen o Roma na sam avri sikhade, hin amen ča o krampačis the e šufľa, bučatar na daras.
Gadže amen andre buči na lena, phenen amenge: „Hin tumen tumare podnikateľa, džan pal lende Chuden pre tumende le štatostar o buča, ta mi len tumen jon andre buči!“ Kajča jon amen na len andre buči tiž. Anglo gadže pes tiž ladžas angl´oda, kaj amare romane podnikateľa pes amendar dištancinen. Len andre buči prokales le Romen the le gadžen pal e Slovensko, kaj vaš lenge te na počinen o pojistki the o daňi. Hin maškar lende the negramotna manuša the slobodna, so nane len romňija aňi čhave, len den te zarodel u amen mukhen khere te bešel.
Počinen lenge o ubitovňa the mek len den te zarodel 18-20 000. Khere hin len e podpora, o Čechi love vatinen, ta čhonoste lenge džal avka avri 30 000 Kč. Paľis peske pal kajse love šaj dživen lačhes. Nane len ňisavo pharipen, sar amen le čechikone Romen. Soske bi našči zarodahas ajse love amen. Hin amen bare problemi, na džanas, so amenca avela dureder. Pro Roma hin bare adošagi, čhiven len avri andal o khera. Kajča sako dikhel ča pre peste. O shopna the saste manuša bešen khere u užaren ko len lela andre buči. But Roma dživen moneki phares. Sar manuš kerel buči, ta hino bachtalo the hino vareko, hin les than the maškar o gadže.
Za komunistů jsem celý život pracoval, vydělával a neměl žádné problémy. Dnes je to moc těžké. Za byt platím 8000, někdy mámi dluhy, manželka je v invalidním důchodě a já sedím doma. To je hrozný život a co bude dál, nevím. Od revoluce jsem nebral žádnou podporu, stydím se brát almužnu – chci pracovat, ani nic jiného neumím, jsem zdráv, pracovat můžu, ale není o mne zájem. Žít na sociálních dávkách je pro mě potupa. Mám tady i velkou rodinu, chlapi jsou zdraví a naučení pracovat, jsme schopní robotníci. Čekáme, kdo nás vezme do práce, ostudu bysme nedělali, už tak máme dost problémů. Romové nejsou vyučení, mají jen krumpáč a lopatu, ale romští podnikatelé nestojí o naši pracovní sílu. Podnikatel gadžo mě do práce nevezme, dokonce někteří říkají, že máme vlastní podnikatele, kteří na nás dostávají zakázky, tak ať nás zaměstnají.
Na veřejnosti jsme ponižovaní i tím, že naši úspěšní podnikatelé se od nás distancují. Dostávají zakázky, ale aby nemuseli odvádět daně a pojištění, zaměstnávají načerno Romy i gadže ze Slovenska. Je mezi nimi i mnoho negramotných, svobodných a bezdětných. Platí jim ubytování, což také něco stojí a dávají jim vydělat 18–20 000 korun. Ti doma peníze vymění za slovenské a ještě berou sociální dávky, takže mají měsíčně 30 000 Kč. Potom se jim žije, nejsou ve stresu a nemají takové starosti jako my. Proč by nemohli takto vydělávat naši Romové a občané ČR? Máme jen samé problémy, dluhy a nevíme, co nás čeká.

Ladislav Tomko (40), Brnostar
Imar čirla mange rodav buči u vaš oda ideos imar avľom pre oda the prindžardžom, kaj Romes andre buči o gadže na kamen. O firmi inzerinen, kaj lenge kampol robotňiken, aľe sar odoj avel Rom, ta phenen, kaj hin len imar pherdo than, kaj lenge ňikas na kampol. Keren peske amenca so kamen. Probaľindžom imar savoro, somas man te mangel pro but thana, the avka buči na chudľom. Le gadžen ajse pharipen nane sar le Romen. Sar keravas pre stavba, ta dživavas mange lačhes, has man love. Aľe kanastar dokerdžam odoj e buči, ta bešav khere. Chudav podpora 2300 Kč u pal ala love pes na del avri te dživel calo čhon. Mušinav te kerel pre mande adošagos, moneki phares dav o love pale. Te nane e zastavarňa, ta merav andre bokh. Na džanav ko aver bi man delas kejčeň.
Hledám si práci, ale mám takové zkušenosti, že nás romáky nikde nevezmou. Podniky inzerují, že potřebují dělníky, ale když tam přijdu, už mají obsazeno nebo nepotřebují. Dělají si s námi, co chtějí. My chceme pracovat a oni nás nepotřebují. Už jsem zkoušel všude možně, ale nikde jsem neuspěl. Gadžové nemají takové problémy jako my. Když jsem dělal na stavbě, žilo si mi dobře, peníze mně stačily. Jenže jsme dokončili práci a od té doby jsem bez místa. Dostávám 2300 Kč a to je na celý měsíc málo. Na život to nestačí, musím si půjčovat a dělat dluhy, které velice těžko splácím. Umíte si to představit? Ještě štěstí, že existují zastavárny, jinak nevím, kdo by mě půjčil a jak bych žil.

Kristýna Horváthová (47), Brnostar
Cikne čhave man nane, nane man pal kaste pes te starinel, na mušinav khere te bešel. Me kamav te kerel buči the te zarodel peske, kajča man andre buči ňikhaj na len. Chudav podpora, aľe oleha pes na del te ľikerel avri. Kerav pre mande adošagos u sar dav pale, ta mange ňič na ačhel. Hin man imar ternechar čhave the jon šaj keren buči. Te bi ananas mange andro kher love the jon, ta lačhes bi pes amenge das, šaj bi thovahas peske pre sera varesave lovore. Na dživahas bi avka čorikanes. Le čhavenge šaj bi tavavas the feder chabena.
Šaj bi varekaj pratinavas avka sar keren the o gadžija, me bučatar na darav. Imar somas andre savore špitali adaj Bernate, ňikhaj man na ile. Džas bi te kerel the paš o murara, abo te chanel le muršenca, kajča so mange olestar, te man ňikhaj andre buči na len. O čhavo mange avľas andal o javitovos khere, the jov šaj kerel buči, nane les šancija. Amen andre buči na len angl´oda, kaj sam Roma, le gadžen ajse problemi nane.
Já bych chtěla pracovat a vydělat si, jenže nemám šanci. Dostávám podporu, ale ta nestačí. Půjčuji si a když peníze vrátím, jsem zase bez koruny. Mám už dospělé děti, ty můžou také pracovat. Kdyby vydělávaly i ony, tak by se nám žilo líp a ušetřili bysme i nějakou korunu. Také stravovat bysme se mohli jinak. Mohla bych dělat uklizečku jako dělají české ženy, jenže mě nepotřebují. Myslela jsme si, že by mě vzali v nemocnici, obešla jsem v Brně všechny a nikde jsem neuspěla. Nevadilo by mně, kdybych pracovala na stavbě nebo ve výkopu, jenže nemám šanci. Zrovna tak je na tom třeba můj syn. Nikdo nás nevezme, protože jsme Cikáni, zaměstnávají jen svoje lidi. A ti nemají takové problémy jako my.

Gejza Horváth