Některým věcem nerozumím. Po 15 létech budování demokracie by člověk mohl očekávat, že budou jasné alespoň plány, jak co dělat, když už se musíme spokojit s tím, že pokroku dosud v některých oblastech nebylo dosaženo. Jak se říká: mít perspektivu, hned by se žilo veseleji.
Mluvím o problematice Romů.
Naše vláda bude v příštím roce už popáté schvalovat aktualizaci koncepce integrace Romů do společnosti. Už pět let mají naši ministři tento program na stolech, ale mám silné podezření, že si ho ještě mnozí z nich ani jednou nepřečetli. Je to poněkud troufalé, ale veškeré indicie ukazují, že tomu tak je!

Na jiném místě vás informujeme o přístupu naší vlády k romské dekádě a účasti ministra Němce se svými náměstky v Sofii, kde se představitelé vlád zavazovali ke spolupráci, která by měla vést k přizvání Romů do procesu jejich pozvednutí ve všech sférách a zapojení do života evropských společenství. Váhání naší vlády, zda se vůbec k Dekádě připojit, je v rozporu se závazkem, k němuž se vláda hlásí ve vlastním programu. Vrcholem je, že je zřejmě jedinou vládou, která na program nepřispěje žádnou částkou! Přitom vláda byla k tomuto kroku přinucena mezinárodním tlakem, nikoliv vlastní vůlí. Rozumíte tomu?
Nedávno měla vláda vzít na vědomí zprávu o stavu romských komunit v České republice.
Můžeme mít výhrady ke zpracování zprávy a jejím nedostatkům. O tom jsme se zmiňovali v prvním letošním čísle Romano hangos. Nicméně je přece jen průřezovým shrnutím problémů, které v problematice Romů v ČR jsou. Paní ministryně Buzková jako jediná si vyžádala projednání zprávy, takže materiál projde připomínkovým řízením. To je nepochybně dobře! Pokud měla paní ministryně námitky ke stati o školství, můžeme se jen domýšlet, zda šlo o výhrady k tomu, že zpráva byla kritická i vůči ministerstvu školství. Nebo jde o to, aby např. problém segregace českého školství nebyl vůbec uvažován, jak se už jednou stalo? Nu, uvidíme. Zatím uplyne půl roku a na zprávu se zapomene.
Kancelář Rady vlády se snaží dosáhnout větší pružnosti a efektivnosti řízení dotačních programů. Letos se podařil husarský kousek a peníze úspěšným žadatelům se dostanou do rukou zřejmě až po prázdninách, oproti loňskému březnu. Rovněž v kratičké zprávě na to upozorňujeme. Dovolím si prohlásit jako člen Rady vlády pro romské záležitosti, že za zpoždění nese přímou odpovědnost místopředseda vlády Němec, který váhá s podepisováním dokumentů tak dlouho, až už to bude opravdu k ničemu. Rozumíte tomu? Při tom pan Němec je dokonce předsedou Rady vlády pro záležitosti Romů. Nemůžeme se s ním ale o podobných věcech radit, protože na zasedání Rady nechodí!
Naši poslanci schválili zákon č. 261/2001 Sb. o odškodnění osob, které se byly nuceny ukrývat během druhé světové války z důvodů rasových a jiných. (Píšeme o tom v článku Reflexe té hrozné doby ještě není na náležité úrovni, proto podrobnosti nerozvíjím.) Ať už byl předkladatelem kdokoliv, schválení proběhlo v parlamentu a odpovědnost nesou poslanci. Rozumíte tomu? Člověk jen může žasnout, jaké myšlenkové klenoty se skrývají v hlavách našich parlamentních autorit a jaký je odraz vládního programu integrace Romů v legislativě.
Odkudsi z hraničních hvozdů k nám doléhá, že Romové nemají svoji identitu, že vůbec neexistují. Jsou postiženi kulturou chudoby a patří jim, pokud vůbec, věnovat pozornost jen jako sociálně patologické skupině. Ještě to tak! Tomu už vůbec nerozumím, protože kdybych chtěl, musel bych plakat. Znamenalo by to návrat do hluboké komunistické totality 50 let. Jedno k druhému. Zoufalost sama! Smutek a bída! Ale toho bohdá nebude, troufám si volat společně s vámi se všemi, kteří dobře víte, že tak to nemůže být. Pochopí to i naše autority?
O to se musíme starat. Oni jsou tu kvůli nám, nikoliv my kvůli nim!

Karel Holomek