Na sdružení Dženo se obracejí Romové s žádostmi o informace ohledně Dekády romské inkluze, která byla slavnostně zahájena 2. února v Sofii. Ukazuje se, že pokusy o medializaci romské dekády skončily v ČR naprostým krachem, stejně jako účast Romů na přípravě akčního plánu dekády pro ČR. Považuji to za tak závažnou okolnost, že chci informovat o tom, jak se stalo, že medializace romské dekády zkrachovala a poukázat na souvislosti mezi tímto krachem a aktivitami Gabriely Hrabaňové, stávající ředitelky o. s. Athinganoi.

Na začátku roku 2004 začalo sdružení Dženo za spolupráce se sdružením Athinganoi chystat projekt zvláštního vydání časopisu Amaro gendalos, které se mělo věnovat Dekádě romské inkluze. Smyslem projektu bylo včas zajistit informovanost veřejnosti v ČR o chystané dekádě a poskytnout návod, jak ovlivnit programy, které bude ČR vůči Romům v rámci dekády implementovat. Na projekt se podařilo sehnat finanční prostředky ze zdrojů Světové banky, Roma Participation Program a Open Society Fund, s nimiž pro potřeby projektu mělo disponovat sdružení Athinganoi.
Průtahy v jednáních, které byly způsobeny ředitelkou Athinganoi Gabrielou Hrabaňovou, vedly k tomu, že příprava zvláštního vydání bulletinu nabírala stále větší skluz. Kvůli nedodrženým dohodám ze strany Gabriely Hrabaňové se časový harmonogram projektu natolik posunul, že časopis měl být distribuován až v září 2004, tedy pár měsíců před slavnostním zahájením dekády. Tím byla oslabena hodnota projektu, protože na podzim 2004 již nešlo čekat, že by romská veřejnost a zejména romské nevládní neziskové organizace stihly významně ovlivnit akční plán dekády v ČR. Nicméně Dženo považovalo za důležité, aby Romové měli alespoň informace o tom, co Dekáda romské inkluze je, a že se chystá. Gabriela Hrabaňová však v té době přestala o přípravě bulletinu se sdružením Dženo zcela komunikovat. Místo toho v listopadu mystifikovala správní radu Open Society Fund dopisem o změnách v organizačním zajištění projektu Medializace desetiletí romské integrace. Neinformovala, že Athinganoi se sdružením Dženo na projektu dále nespolupracuje, a že došlo ke změně časového harmonogramu projektu.
V přiložené projektové dokumentaci Gabriela Hrabaňová popisuje, co všechno v rámci projektu Medializace romské dekády Athinganoi zajistí. V první polovině ledna se měla uskutečnit tisková konference v prostorách Úřadu vlády, v prosinci a lednu měly být na internetu umístěny reklamní bannery zacílené na medializaci dekády. V prosinci 2004 měl být vytištěný bulletin o romské dekádě v nákladu 5000 kusů a v lednu 2005 měl být distribuován. Je druhá polovina února 2005 a Athinganoi, v čele s Gabrielou Hrabaňovou, nic z toho dosud neudělalo.
Místo toho slyšíme lživá tvrzení objektivní romské novinářky Jarmily Balážové, jejíž občanské sdružení se v projektu později začalo angažovat, že Gabriela Hrabaňová „je jedna z nejaktivnějších členek delegace romských neziskových organizací v České republice.“ (ČRo6 – Studio Stop, 16. 2. 2005). Uvádět takovým způsobem Gabrielu Hrabaňovou je směšné každému, kdo je seznámený s tím, jak činnost delegace romských neziskových organizací v ČR vypadá. Tato delegace totiž nefunguje a hovořit lze pouze o tom, kdo je v ní jak pasivní. Jarmila Balážová o tom má informace, nicméně z důvodů, které si ani nechci domýšlet, předstírá, že je nemá.
Mnohem víc mě znepokojuje, když se Gabriela Hrabaňová profiluje jako mladá romská líderka. Něco takového považuji z její strany za naprostou ztrátu soudnosti. Projekt Medializace romské dekády, který skrz Athinganoi organizovala, naprosto zkrachoval. A důsledky tohoto krachu se nesníží, i kdyby náhodou Athinganoi skutečně vydalo bulletin k romské dekádě. Gabriela Hrabaňová je spolu s Radou vlády pro záležitosti romské komunity spoluzodpovědná za fakt, že Romové v ČR se o Dekádě romské inkluze dozvídají teprve v okamžiku, kdy má být implementován. Svojí neschopností usnadňovala ČR řešit budoucnost Romů bez přímé účasti Romů na plánu těchto řešení.
Sdružení Dženo od podzimu 2004 na neúčast Romů v dekádě a všeobecnou nízkou informovanost o romské desetiletce prostřednictvím dopisů adresovaných ministerstvům, cestou komentářů na webových stránkách www.dzeno.cz i v rámci emailové konference (která sice byla zřízena Gabrielou Hrabaňovou, ale v níž Gabriela Hrabaňová vystupovala stejně diletantsky a nekonstruktivně jako ve všech jednáních, kterých se účastní). Jsem dobře seznámen s názory různých představitelů romských neziskových organizací v ČR a vím, že nejsem jediný, kdo má k práci, kterou Gabriela Hrabaňová pro Romy odvádí, závažné výhrady.
Není schopná zprostředkovávat informace, k nimž má s ohledem na svoje angažmá v dekádě přístup, a důvěru, kterou v ni – jako v mladou a ambiciozní ženu – vkládali romští aktivisté řady organizací, zcela zklamala. Je mi velmi nepříjemné, že taková osoba je nadále vnímána jako jedna z nás, Romů, kterým jde především o bezproblémové soužití s majoritní společností v ČR a podmínky k udržování a rozvíjení vlastní kultury. Nepříjemný je mně i fakt, že Jarmila Balážová, „romská novinářka“, která získávala novinářské ostruhy pod mým vedením ve sdružení Dženo, nepochopila nic z elementárních principů romské morálky. Ve svých pořadech na ČRo6 pomáhá nezodpovědným osobám vinným za nulové povědomí o romské dekádě uhýbat před důsledky pochybení, kterých se dopustily.

Ivan Veselý, předseda sdružení Dženo

Redakční poznámka:
Tento článek nemusí nutně odpovídat názorům redakce Romano hangos. Avšak vzhledem k tomu, že vývoj prosazování programu Dekády romské inkluze v ČR je provázen nejasnostmi a všeobecnými rozpaky i výhradami vůči celkovému průběhu, uveřejňujeme článek Ivana Veselého jako dobrý a podnětný podklad k diskusi.