Ad: Dohady o vysvěcení Patrika Krause trvají
(RH 1/2005 ze dne 27. ledna 2005)

Četl jsem váš rozsáhlý článek (RH 1/2005) na téma dohady o vysvěcení Patrika Krause a vyjádření pí Markéty Královcové. Předem podotýkám, že mi je jedno, zda p. Kraus je vysvěcený nebo není. Je to především člověk, který se oddal Bohu nejen duchovním životem, ale zřekl se i světského života v právem slova smyslu.

Nyní něco o životě Ježíše Krista. Narodil se a v dospělosti byl pokřtěn Janem Křtitelem v obyčejné řece Jordán. Řeka netušila, že bude posvátným místem pro všechny věřící. Jan Křtitel měl samozřejmě poslání dané Bohem a obyčejní a chudí měli zase poslání šířit víru v jediného Boha, v Ježíše Krista. Proroci a apoštolové byli Bohem určení, povolaní a duchovně vysvěceni Bohem. I dvanáct učedníků, bylo takto Bohem povoláno, aby šířili pravdu a lásku do celého světa. Oni věřili Ježíši a Ježíš věřil svému Otci. Nepotřebovali žádnou organizaci, potřebovali víru a svého skromného, ale velkého učitele.
Tím nechci srovnávat Patrika Krause k apoštolům a v žádném případě k Ježíši Kristu. Pointa je v tom, že Patrik Kraus miluje Ježíše natolik, že musí jeho víru šířit v romské komunitě a ví moc dobře, co se děje v církvi, která nemá tak blízko k chudým, jak by měla mít. Natož k Romům. Pokud člověk věří v Boha, nemusí chodit do kostela. Neromští kněží nám Romům nerozumí a ani nechtějí rozumět. Z lásky ke Kristu jsem nesl do kostela krásný adventní věnec. Kněz, aniž by mi cokoliv vysvětlil, se na mě obořil slovy: „Nedávejte mi sem ty věnce, už je po adventu.“ Ale mě nezajímá advent, já jsem přišel uctít Ježíš Krista a projevit lítost nad zbytečným utrpením, které si lidstvo nezasloužilo. Člověk je špatný, lidé nejsou vděční za Kristovu oběť… A když slyším reakci nějakého kněze, který mi zakazuje lásku k Bohu, tak jsem naštvaný a chtěl bych mít svého romského zástupce, který bude hlásat Boží lásku pro Romy. Ti již nebudou prosit nějakého neromské kněze o křest, který jim to ani neumožní jen proto, že nechodí do kostela. Patrik Kraus má své poslání vytvořit romskou církev a já osobně ho budu podporovat.
Pokud se týká pí Královcové, seznámil jsem se s ní při křtu mé dcery. O křest jsem požádal Patrika Krause a jsem rád, že vyhověl. Před křtem jsem požádal pí Královcovou, zda by mi neudělala hostinu. Předem jsem jí dal zálohu 5000 Kč. A po hostině jsem jí dal dalších 5000. Tato částka měla obsahovat oběd pro devět lidí. Vyúčtování jsem dodnes přes četné telefonáty nedostal. Zjistil jsem si v různých restauracích, kolik může stát hostina pro devět lidí i s obsluhou, prý zhruba 5000. Viděl jsem jakou nemovitost vlastní nadační fond Klíček v Malejovicích. Je to stavba, kterou mohou závidět bohaté organizace. Podle tvrzení pí Královcové jim právě p. Kraus velmi pomáhal v rozvoji této organizace, stále ho před mou rodinou chválila.
Co se týče pí Královcové, účelově kope kolem sebe jen proto, aby pan Kraus vypadal jako kriminální živel a tak chce ovlivnit romská média a následně i romskou komunitu. Naše komunita je bohužel ovlivnitelná a nevěří bratru, vlastní krvi a tím nevěří ani v Krista. Neboť kdyby věřila, nemusela by se doprošovat neromských kněží o křest.
Vyjádření pí Královcové, že romská církev by byla kuriózní, je sprosté a myslím si i xenofobní až rasistické. A proč by nemohla existovat? Afroameričané v USA mají také své katolické a protestantské církve, které vytvářejí silné pouto k Bohu a k rodině. Mám zkušenosti, že když něco dobrého vymyslí Romové, neromští aktivisté se obávají, že nebudou mít práci nebo budou bez oveček pro své granty.
Je mně líto, že vlastní lid odsuzuje svého duchovního, který žije jen pro svůj romský národ a slovně ho lynčuje. Kdybychom my Romové jednali srdcem a láskou k Bohu, myslím si, že bychom měli větší sílu se vyjádřit k Patrikovi Krausovi, k sjednocení vytvořit romskou církev.

Štefan Ličartovský, Praha

Protestuji především proti výrokům Markéty Královcové, že zřídit samostatnou romskou církev je poměrně kuriózní. Tyto výroky považuji za xenofobní, některé nepravdivé, s úmyslem poškodit dobré jméno Patrika Krause. O registraci romské katolické církve v České republice usiluje množství Romů, ale i Neromů. Romská katolická církev v ČR existuje již mnoho let, a i když nebyla oficiálně registrovaná, její činnost je na základě listiny základních svobod a práv naprosto legální. Církev vznikla zespoda, u zrodu stáli laici. S Patrikem Krausem jsem se seznámil v době, kdy přijel jako duchovní podpořit odstranění zdi v Matiční ulici. Pokud se Romům dělo jakékoliv bezpráví, Patrik Kraus vždy pozvedl svůj hlas a bránil je. Navštívil jsem Patrika Krause v Malejovicích, kde Markéta Královcová žije a kde je také dětský hospic Klíček. Viděl jsem tam, jak Patrik Kraus pomáhal, kde bylo třeba, sloužil a hlídal děti manželů Královcových. Nikdy nevyužíval pohostinnosti druhých lidí a jak mám zjištěno, věnoval nadačnímu fondu Klíček, který reprezentuje právě paní Královcová, peníze.

Petr Jano, Praha