Štrasburk, Praha (red) – Evropský soud pro lidská práva konal 1. března ústní jednání ve věci D. H. a další proti České republice. Stížnost 18 romských dětí z Ostravy je první stížností směřující proti systémové rasové segregaci ve školství v Evropě podanou u Evropského soudu pro lidská práva. Všichni stěžovatelé byli zařazeni do zvláštních škol určených pro děti s mentálním defektem.

Stížnost předložená soudu Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC) v roce 2000 se opírá o intenzivní kvalitativní i kvantitativní průzkum situace Romů v českém školství. Tento průzkum odhalil rasovou nerovnost šokujících rozměrů:
- více než polovina romských dětí je vzdělávána ve zvláštních školách;
- více než polovina žáků zvláštních škol jsou Romové;
- u jakéhokoli náhodně zvoleného romského dítěte je 27krát vyšší pravděpodobnost, že bude zařazeno do školy pro mentálně postižené než v případě obdobně situovaného neromského dítěte;
- i v případech, kdy se romským dětem podaří vyhnout se zařazení do zvláštní školy, jsou často vzdělávány v substandardních školách při městských ghettech s převažující romskou etnickou příslušností žáků.
Průzkumem ERRC bylo dále zjištěno, že ačkoli je jako důvod zařazení do zvláštní školy běžně uváděn neúspěch u standardizovaných testů, v praxi dochází obecně k testování až poté, kdy je již dítě určeno k zařazení do zvláštní školy. Odborný „test“ je většinou pouhým razítkem pro rozhodnutí ředitelů škol nepřijmout romské žáky do kvalitních škol hlavního vzdělávacího proudu.
Následný průzkum ERRC provedený v letech 2002–2004 s pomocí nevládní organizace Vzájemné soužití odhalil, že v mezidobí osoby odpovědné za vzdělávací politiku v ČR nepřijaly žádná opatření, jejichž výsledkem by byla významná změna rasově segregačního profilu českého vzdělávacího systému. Výsledky průzkumu byly zveřejněny ve zprávě ERRC Stigmata: Segregované školství pro Romy ve střední a východní Evropě z roku 2004.
V uplynulých týdnech provedlo ERRC s pomocí Ligy lidských práv předběžný průzkum zaměřený na zhodnocení dopadu nového školského zákona, účinného od ledna 2005. Jeho výsledky naznačují, že nový zákon dosud přinesl pouze kosmetické změny, pokud byly nějaké vůbec zaregistrovány. Odpovědnost za provádění nového zákona nesou české vzdělávací autority. Prováděcí předpisy navíc dosud nebyly vydány, přičemž zákon neobsahuje jasná ustanovení zakotvující opatření směřující k desegregaci školského systému. Ačkoli dopad zákona nemůže být plně vyhodnocen přinejmenším do září 2007, kdy uplynou lhůty k plné implementaci zákona, již nyní se naskýtá otázka, zda nový zákon napraví rasovou segregaci, která souží český školský systém.
Děti a jejich rodiny, které předložily případ Evropskému soudu pro lidská práva, zmiňují ve svých podáních, že zařazení do zvláštních škol žáky navždy odsuzuje k postavení druhořadých občanů. Ve zvláštních školách získávají znatelně horší vzdělání. Většina absolventů končí v učilištích pro základní manuální profese. Jen minimum Romů navštěvuje vysoké školy. Míra nezaměstnanosti Romů v České republice, tak jako ve většině Evropy, vysoce přesahuje míru nezaměstnanosti ostatní populace.
Současné uspořádání vzdělávání v ČR také vůbec nepřipravuje děti české etnické příslušnosti na život v multikulturní společnosti. Ačkoli v Ostravě, třetím největším městě republiky, tvoří Romové přibližně 10 procent populace, více než 15 000 českých dětí denně navštěvuje základní školu, aniž by potkaly jediného romského spolužáka.
Děti a jejich rodiny jsou zastupovány Evropským střediskem pro práva Romů a advokátem Davidem Strupkem. V rámci stížnosti proti rasové segregaci, stěžovatelé žádají Soud, aby vyslovil, že byly vystaveny ponižujícímu zacházení v rozporu s čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, bylo jim upřeno právo na přístup ke vzdělání a byly vystaveny rasové diskriminaci v právu na přístup ke vzdělání v rozporu s čl. 14 Úmluvy ve spojení s čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Právní stanovisko třetí strany bylo podáno nevládními organizacemi Interights a Human Rights Watch.
Další informace o případu D. H. a další proti České republice jsou k dispozici na adrese www.errc.org či na telefonu +36 20 98 36 445 (Claude Cahn, ERRC), +420 603 815 445 (David Strupek, advokát).