S přípravou změn v právních předpisech o hmotné nouzi a životního minima vydala vláda souhlas dne 2. února. Mezi Romy to vyvolalo značný zájem i znepokojení, protože velký počet rodin je na sociální pomoci státu závislý. Podle odhadů se jedná asi o třicet tisíc rodin, kterých by se připravované změny týkaly.

Je žádoucí, aby se situace změnila a sociální podporu jich potřebovalo co nejméně. Proto je třeba hledat taková řešení, která odstraní základní příčinu vzniku závislosti na státním sociálním systému. Především to znamená vytvořit na trhu práce podmínky umožňující Romům získat zaměstnání a postupně snižovat obrovskou míru nezaměstnanosti v romské populaci. Pokud by takové podmínky na trhu práce existovaly a nezaměstnanost Romů se každoročně snižovala, pak by přijetí úsporných opatření v sociálním systému bylo spravedlivé pro všechny sociálně slabé občany a rodiny. Situace je však opačná. Nezaměstnanost Romů je neustále katastrofální, drtivá většina romských rodin nemá z čeho zajistit své základní potřeby a sociální dávky pro ně zůstávají jediným zdrojem obživy.
Představitelé romských organizací na to dlouhodobě poukazují a snaží se řešení těchto problémů ovlivnit. Připravované změny přinesou jisté dopady v romských komunitách zejména tam, kde došlo k jejich segregaci. Bude proto nutné zjistit, kolika lidí by se navrhované změny dotkly a vypočítat účinnost vynaložených nákladů a získaných výsledků.
Autoři navrhovaných změn zdůrazňují, že se objem dávek nesníží. Jde prý především o to, aby příjemci finanční pomoci byli motivovaní k získání zaměstnání. Romští představitelé se však obávají, že při posuzování a rozhodování o sociální potřebnosti budou úřady postupovat mezi romskými a neromskými sociálně slabými občany rozdílně. Takové zkušenosti mají již dnes. Změna v sociálním systému ovlivní také dosavadní výsledky práce při realizaci vládní koncepce romské integrace. Zkušenosti z terénní sociální práce jednoznačně potvrzují, že v sociální oblasti je třeba řešit především otázku zaměstnávání a bydlení. Vláda je dostatečně informována o sociální situaci Romů a problémech, které je třeba řešit. Z tohoto hlediska je nepochopitelné rozhodnutí, které bude mít pro Romy zcela jednoznačně negativní dopady, jež se v konečném důsledku dotknou celé společnosti. Proto je třeba se ptát, jaké jsou skutečné důvody navrhovaných změn v státním sociálním systému.

Ondřej Giňa