První jarní den si lidé na celém světě spojují s Mezinárodním dnem proti rasismu již od roku 1966. Valné shromáždění OSN o tom rozhodlo poté, co o šest let dříve došlo právě 21. března v jihoafrickém Sharpevillu k tragické události. Policie tam zmasakrovala 69 účastníků poklidné demonstrace. Většinu tvořili mladí jihoafričtí studenti, kteří demonstrovali proti zákonům apartheidu. Mezinárodním dnem pro odstranění rasismu si tedy lidé připomínají i brutální režim, který v praxi uplatňoval teorii rasové nerovnosti, snaží se upozornit na všechny formy rasové diskriminace a přispět k potlačení hluboce zakořeněných předsudků.

„Virus rasismu nadále napadá mezilidské vztahy a společenské instituce ve všech částech světa. Tradiční projevy rasismu – institucionální diskriminace, rasové násilí, obtěžování a perzekuce – se promíchávají s novými formami. Rasismus je propagován na internetu, roste počet obětí obchodování s lidmi, šíří se xenofobní argumentace v politických sporech a nevinní lidé jsou rasově škatulkováni v údajném zájmu bezpečnosti. Šedesát let po osvobození koncentračních táborů, jedné z nejextrémnějších forem rasismu, se dokonce nadále objevují projevy antisemitismu,“ prohlásil v letošním poselství ke dni proti rasismu generální tajemník OSN Kofi Annan. Zdůraznil, že „nikdo z nás nemůže a nesmí být vůči rasismu neutrální, stejně tak nesmíme vzdát boj proti němu a naději na úspěch. Durbanská deklarace, finální dokument Světové konference proti rasismu, která se konala v roce 2001 v jihoafrickém Durbanu, je závazkem všech signatářských států ke společnému boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a podobným projevům intolerance. Nástrojem proti rasismu musí být vzdělávání, fungující zákony, politické přístupy a nezávislá média.“ Generální tajemník rovněž upozornil na fakt, že svůj díl musí vykonat i Organizace spojených národů.

Jana Kabeláčová
(podle podkladů informačního centra OSN)