U příležitosti tohoto dne se konají na celém světě nejrůznější akce, které připomínají existenci romského hnutí a romského národa. Tradice má základy v 8. dubnu 1971, kdy bylo zahájeno první mezinárodní jednání romských představitelů. Od té doby bývá označováno jako 1. světový kongres Romů. Poprvé bylo toto datum připomenuto o sedm let později – na 2. světovém kongresu Romů v Ženevě.

Samotný kongres v roce 1971 se stal do určité míry vyvrcholením snah pařížského Comité International de Tzigane (Mezinárodní výbor Cikánů), založeného v roce 1965, v čele s Vankem Roudou a dalšími romskými aktivisty.
První světový kongres Romů se konal 8. až 12. dubna 1971 v Opringhtonu, asi 15 km od Londýna.
V rámci kongresu pracovaly komise sociálně-právní, školská, kulturní a komise pro odškodnění obětí nacismu za 2. světové války. Do Velké Británie tenkrát přijeli delegáti ze 14 zemí. Z Československa se zúčastnila delegace Svazu Cikánů-Romů (Tomáš Holomek, Antonín Daniel a Ladislav Demeter).
Výsledkem jednání bylo přijetí mezinárodní romské hymny a vlajky jako symbolů mezinárodního romského hnutí. Hymna mezinárodního romského hnutí byla připravena na základě textu staré romské písně Djelem, djelem… na melodii známou u rumunských Romů. Na úpravě textu a hudby pracoval francouzský hudebník Jarko Jovanovich spolu s Jánem Cibulou (romským lékařem ze Slovenska, od roku 1968 žije ve Švýcarsku). Vlajka mezinárodního romského hnutí vycházela z vlajky, která byla užita při jednání kongresu Romů v Bukurešti v roce 1933 a z vlajky používané v 60. letech 20. století Mezinárodním výborem Cikánů ve Francii. Původně byla vlajka pouze modro-zelená. Červené kolo uprostřed bylo přidáno právě na jednání v roce 1971 na návrh nedávno zesnulého W. R. Rishiho z Indie.
V závěrech jednání kulturní komise se také objevil požadavek na pojmenování Rom ze strany majoritní populace. Kromě toho se účastníci jednání zavázali ke vzájemné komunikaci a předávání informací. V jednotlivých zemích mělo být zhodnoceno postavení Romů (především šlo o srovnání mezi tzv. kapitalistickými a socialistickými státy). Na mezinárodní úrovni měla být navázána především spolupráce s OSN (vyvrcholila v březnu 1979 oficiálním přijetím Mezinárodní romské unie do sekce nevládních organizací při OSN), resp. s organizací UNESCO starající se o mezinárodní kulturní dědictví a vzdělávání.
Na mezinárodním setkání Romů v roce 1971 byl tak položen organizační základ ke vzniku mezinárodní romské organizace. Píseň Djelem, djelem…, vlajka a začátek jednání (8. dubna) jsou dnes považovány nejen za symboly Mezinárodní romské unie, ale obecně romského hnutí. Tento den je tak připomínkou první prezentace romské hymny a vlajky – základních symbolů romského národa. Zatímco v západní Evropě mohl být tento den připomínán již od 80. let, u nás se slaví až od 90. let minulého století.

Petr Lhotka,
Muzeum romské kultury