Informace o tom, kolik romských organizací vlastně existuje, se různí. Na jejich adresu se snáší kritické dotazy, co vlastně dělají, jak fungují a především jak jsou prospěšné při řešení záležitostí, potřeb a problémů Romů.

O důležitosti jejich práce není pochyb. Mnoho jich získalo potřebné znalosti a zkušenosti, ale problémem zůstává otázka spolupráce, realizace a koordinace společných aktivit i přesto, že většina směřuje ke stejným programovým cílům. Určitou výjimku tvoří Grémium romských regionálních představitelů. Tato zastřešující organizace působí především na regionální úrovni a spolupracují v ní téměř tři desítky místních romských organizací.
Regionální tajemník Josef Duna k tomu řekl, že úkolem Grémia je vytvářet spolupráci místních romských organizací, aktivistů a všech, kteří se podílejí na práci v místních komunitách. „Grémium má jednoduchou strukturu, je nezávislé, proto je schopné velice rychle identifikovat problém, navázat kontakty s místními romskými iniciativami a zprostředkovat pomoc tam, kde je to potřeba. Konkrétním příkladem byla situace ve Slaném, kde se radnice snažila zhruba před dvěma roky vystěhovat romské rodiny z ubytovny, vytvořené z jejich bytů. Tenkrát jsme rychle navázali s místními Romy kontakt a začali vyjednávat s představiteli města.“ Duna připomněl, že výsledkem bylo kompromisní řešení, které umožnilo romským rodinám zůstat ve svých domovech. Podle Duny s Grémiem ochotně spolupracují další romské organizace, jejichž účast při řešení záležitostí Romů je velice důležitá. Jejich představitelé uznávají, že Grémium zaujímá na regionální úrovni významné postavení především proto, že nesleduje pouze partikulární zájmy, ale naopak pracuje v zájmu všech Romů.
Je nutné připomenout, že Grémium pracuje především v Čechách. Podobně se snaží rozvíjet činnost Společenství Romů na Moravě, na republikové úrovni zastřešuje činnost svých organizací Parlament Romů v ČR. Z jmenovaného uskupení začíná vznikat to, po čem se již léta volá. Zahájit spolupráci všech romských organizací, aby se výsledky práce násobily ve prospěch těch, kteří pomoc potřebují. Jde však o velice složitý proces, ve kterém je nutné řešit mnoho problémů organizačních, systémových a koncepčních. Jde také o peníze, které romským organizacím (všem Romům) scházejí. Vzhledem k stále se zhoršující situaci Romů je přirozené, že na adresu romských organizací se vznáší kritika. To je v pořádku, ale je také třeba, aby kritika byla konstruktivní a pomáhala řešit problémy.

Ondřej Giňa