Stále více Romů má problémy se závislosti na drogách a každým rokem se jejich počet zvyšuje. Odhadnout, kolik jich zachvátila drogová vlna, je nemožné. Jisté však je, že jí podléhají mnohem rychleji a bez znalosti o narkotikách. S těmi se setkávají už v mladistvém věku. Kupují pervitin, heroin, zkoušejí LSD, stávají se nejen uživateli, ale i dealery drog.

Pokud bych se zaměřila na to, co Romové berou, rozdělila bych je do několika skupin. Ti bohatší, což jsou olašští Romové, jsou závislí na heroinu, chudší na pervitinu a sociálně slabší na těkavých látkách (toluenu). Pokud jde o olašské Romy, většinou vlastní příjmy nemají, žijí z podpor (pokud je mají) a pokud je nemají, opatřují si peníze jiným způsobem. S nárůstem spotřeby drog roste i potřeba peněz.
U závislých na heroinu se jeho nedostatkem projevuje agresivita a v rodině se začnou brát různé věci, zlato, které pak prodávají, aby si jej mohli obstarat.
Říká se, že Romové drogy berou, ale neprodávají. Neznám a ani jsem neslyšela o tom, že by někdo z nich vyráběl nějaká narkotika. Neumí si vyrobit ani pervitin, a kupují jej od Neromů. Samozřejmě jsou i výjimky. Z jistého zdroje vím, že si Olaši shánějí například heroin od Vietnamců.
Drogově závislými se stávají většinou muži. Osobně z nám několik případů lidí, kteří propadli drogám. Nejčastěji požívanou látkou mezi mladými je marihuana, hašiš a toluen.
Dealeři většinou závislí na drogách nejsou, tedy pokud prodávají heroin. Dneska se však na trhu prodává subutex, což je legální náhražka heroinu, která je vlastně substitucí té drogy pod lékařským dohledem. A protože je subutex tak dostupný, zprostředkovávají si ho všichni mezi sebou, a samozřejmě rovněž užívají.
Drogově závislých Romů přibývá a s nimi související problémy, poněvadž se nenacházejí prostředky, jak tomu zabránit. Můžeme jen doufat, že v budoucnu se tento počet bude snižovat.

Martina Holubová, Brno