Libuše Grunzová (50 let)

Kolik vám bylo let, když jste byla sterilizovaná?
Bylo mi tenkrát devětadvacet. Mám pět dětí, ale chtěla jsem ještě další. Nejmladšímu syno- vi je 22 let – tenkrát mu bylo půldruhého roku. Když jsem se po naléhání a nátlaku ze strany paní Machačové rozhodla pod-vaz podstoupit, doktoři u mě přímo na operačním sále zjistili další těhotenství. Udělali výškrab a hned druhý den mě vzali na operaci.

Vy jste dala svolení k potratu? Podepisovala jste paní Machačové nějaký papír?
Ne, nic mně nedala podepsat. V nemocnici jsem už nemohla nic dělat, protože když u mne zjistili těhotenství, tak mě jenom převezli z jednoho sálu na druhý kvůli potratu.

Podepisovala jste tedy něco paní Machačové?
Ne. Tenkrát jsme do nemocnice nastupovaly tři – Machačová už tam na nás čekala. Papír k podpisu jsme dostali až v nemocnici, kde ona také seděla. Vůbec ale nevím, co v něm bylo, protože všechno se dělo v hrozném zmatku. Dokonce si pamatuji jména operujících lékařů – Hlubočep a Choděra. V nemocnici nás ani neprohlídli, což je divné – každému zákroku přece musí předcházet prohlídka a vyšetření. Kdyby mě bývali vyšetřili, zjistili by, že jsem v jiném stavu. Místo toho nám po příjezdu řekli, ať si jdeme na pokoj.
Po zákroku jsem byla na vyšetření a zjistili mi vysoký cukr. Ten jsem předtím nikdy neměla.

Jaká byla reakce vašeho partnera?
Rozvedli jsme se. Po sterilizaci to mezi námi už nebylo ono. Sex mně též nic neříkal, neměla jsem potřebu, ani chuť. A trvá to dodnes. Po operaci jsem měla půl roku měsíčky a pak přestaly. Měla jsem velmi předčasný přechod. Jak se paní Machačová chovala k místním lidem?
Myslela si, že je tady paní. Jednou v noci se dokonce stalo, že sem do Chanova přijela velkým autem s policisty a chodili po bytech a kontrolovali lidi.