Jednou z nejvýznamnějších osobností mezinárodního romského hnutí je Rudko Kawczynski, prezident European Roma Travellers Forum (ERTF). Měl jsem možnost hovořit s ním docela nedávno o mnoha otázkách, které se nabízejí v souvislosti s Romy. Jeho názory jsou velice zajímavé, posuďte ostatně sami.

Jak vidíte budoucnost Romů?
Jsem optimista, přesto že často poukazuji na vážná rizika vyplývající z toho, jak nekompetentně se posuzují záležitosti Romů v jednotlivých zemích, a jak se mnohdy diletantsky rozhoduje o řešeních, která tak nutně potřebujeme. Přesto věřím v budoucnost Romů.

Co musí udělat sami Romové pro zlepšení svého života ?
Především nesmí být hloupí a tak snadno podléhat svodům jednoduchých řešení v nesmírně složitých záležitostech svého života. Mám na mysli hlavně to, že o každém návrhu řešení, které je jim předkládáno – ať již samotnými romskými představiteli či kýmkoli jiným – musí přemýšlet a zvážit všechny aspekty. To je velmi složité, ale Romové se tomu musí naučit. Je to také převzetí odpovědnosti za vlastní osud. Všichni, zejména ti, kteří vystupují jako romští představitelé, si tuto odpovědnost musí nejen uvědomit, ale také se k této odpovědnosti přihlásit. Jsem velmi kritický k těm, kteří se nechovají odpovědně – vůči Romům i gádžům.

Jak vidíte v těchto souvislostech situaci Romů v naší republice?
Nejen u vás, ale i v ostatních postkomunistických zemích, je situace komplikovaná tím, že procházíte procesem transformace, mnohé ještě není dokončeno, ukazuje se, že některé postupy a kroky nebyly správné. To má zcela zásadní význam i na kvalitu řešení, která se přijímají v záležitostech Romů. Shrnul bych to asi takto: čím dříve se u vás podaří vytvořit zdravou, otevřenou a dobře fungující demokratickou společnost, tím dříve a snadněji se podaří zlepšovat postavení všech lidí, tedy včetně Romů, kteří u vás mají vážné problémy.
Musím však také zdůraznit, že o řešení svých vnitřních záležitostí se musí přičinit sami Romové. Oni musí vytvářet kvalitu života ve svých komunitách. Není možné pouze neustále naříkat, je třeba také něco konkrétního dělat. Ale je také třeba si to pořádně promyslet, aby se udělalo právě to, co je potřebné a správné ve prospěch všech.

Dezider Giňa