|
Kaj hin garudo o romano Jangmanno? IV.
(Romaňi čhib, e Karlovo Univerzita, Praha)
O Čechi has trin šel berš tel o ňemcika Habsburki. E oficijalno čhib pro Čechi has ňemciko čhib. Pro „amti“ (uradi) pes vakerelas ča ňemcika. E čechiko čhib has tasavkerďi, teledikhľi. Angluno agor dešeňatone šelberšeske vakerenas čechika ča o nasikhade gavutne nipi the o čore džene andro fori. Ko has sikhadeder, vakerelas ňemcika. Sem the o bare Čechi sar
e Božena Němcová, Josef Dobrovský sikhľile čechika ča kana sas bareder. Khere len bararenas avri ňemcikones. The o baro čechiko historikos, o František Palacký, barolas andre famiľija, kaj pes vakerelas buter ňemcika sar čechika.
Aľe anglo duj šel berš pen so jekhvar buter Čechi denas goďi, hoj kamen pen te chudel avri telal e ňemciko zor. Hoj kamen te resel peskero than maškar o aver naciji. So kerlas le Čechen Čechenge? Maškar o aver buťa the e čechiko čhib. E čechiko čhib ačhiľa anglo Čechi e standarta, o simbolos čechikona nacijatar. Hijaba kaj – sar imar phenďam – but čechika intelektuala čechika na džanenas.
Okaďivesutňi čechiko čhib has pherďarďi ňemcikone lavenca (šnuptychl, lajntuch, tištuch, vinšuju, luft…). Vaš o but buťa, so pal lende kampelas duma te del, na sas čechika lava. Andre čechiko čhib has ajci „leksikalna cheva“ sar adaďives andre romaňi čhib.
Aľe e čhib (sako čhib!) hin „džido organizmus“. E čhib hin „dinamicko sistemos“. Andre sako čhib pro svetos hin peskere specificka instrumenti, so pes lenca del te kerel neve lava. Andro anglune berša dešeňatone šelberšeske pen arakhle bare čechika lingvisti, so džanenas te kerel avri šukar neve lava (neologizmi). Jekhbareder lendar sas o Josef Jungmann (1774–1847) – lingvistas „Devlestar“. Leske šaj o Čechi paľikeren vaš o šela neve lava:
poznatek, soustava, názor, vzduch, vteřina, průzračný, odstín, časopis, nerost, rostlina, podstatné jméno, přízvuk, podmět, časování, výjev, úsvit, trojúhelník, krysa, nerost, ozvěna, cestopis, dějství, sloka, savec. The mek but the but aver lava.
Ko adaďives le Čechendar džanel, hoj o lav „vzduch“ vaj „názor“ nane „le Devlestar“, aľe le Jungmannostar?
Angluno agor dešeňatone šelberšeske has anglo Čechi duj droma: vaj te adoptinel e ňemciko čhib u te mukel e čechiko čhib te merel - vaj te barvaľarel e čechiko čhib avka, kaj te avel hodno te phenel avri savoro, pal soste kempelas te del duma andre moderno socijalno, kulturno the politicko situacija.
Ajse duj droma hin anglo Roma adaďives. Savo drom peske o Roma kidena avri? Mi del o Del, kaj te kiden peske avri o phundrado drom vaš e šukar, phurikaňi romaňi čhib.
masovar buter
|