Romano hangos obdrželo 14. června otevřený dopis, ve kterém bývalý prezident Václav Havel mimo jiné píše o Letech předsedovi vlády. Text otiskujeme v plném znění.

Vážený pane premiére,

děkuji Vám za podporu pietnímu místu v Letech u Písku vyjádřenou během vernisáže výstavy v prostorách Poslanecké sněmovny. Česká vláda by tak konečně a vskutku velkoryse podpořila ty proudy české mentality, které povedou k očistné sebereflexi důsledněji než dosud. Věc, o níž Vám píši, je však zahraniční politika České republiky a úmyslně ponechávám stranou téma evropské ústavní smlouvy.
Jak víte, vždy jsem zastával názor, že každý z nás nese svůj díl odpovědnosti za dění kdekoli ve světě, a politici z titulů svých funkcí nesou díl největší. Vždy jsem se rovněž zasazoval za univerzalitu a nedělitelnost základních lidských práv a z toho plynoucí důraz na jejich dodržování. Mám mnoho důvodů se domnívat, že to bylo po celou dobu mého prezidentství velmi dobře přijímáno, bohužel však nejméně u nás doma. Nejvíce kritiky jsem si pravidelně vysloužil od těch, kteří za jedinou náplň české diplomacie považovali a dodnes považují vzájemný obchod, rozmanité kvóty a investiční ukazatele. Ty jsou jistě důležité. Zdá se mi však, že to je jen část toho, čím by se měla česká zahraniční politika zaobírat. Domnívám se, že obhajování pronásledovaných všude ve světě je nejen věcí principu, který vyrůstá ze samého smyslu lidské existence, ale i vizitkou mezinárodní prestiže státu. Mám čerstvou zkušenost s tím, jakou úctu sklízí zahraniční politika České republiky vůči Kubě, Bělorusku, Barmě či Severní Koreji. Při mých nedávných četných hovorech s předními americkými politiky to bylo v každém rozhovoru připomínáno a oceňováno. Mou osobní zkušeností a – jak se domnívám – zkušeností celých moderních dějin naší země je, že ustrašené postoje k totalitním režimům nikdy nic dobrého nepřinášejí. Jsou mimo jiné i selháním svobodného a demokratického světa, na které posléze doplácejí všichni. Kdo jiný než demokratické země a jejich představitelé by měl mít zájem na pádech diktatur a přechodu ke svobodným poměrům? Jedině respekt k lidské důstojnosti a právní stát mohou zaručit dlouhodobou stabilitu a z ní plynoucí užitek všem, v neposlední řadě i obchodní a investiční.
Rád bych Vám, pane premiére, poděkoval za to, že zahraniční politika vlády České republiky trvá a – jak věřím – bude i nadále důsledně trvat na jasných postojích k represivním a autoritativním režimům na Kubě, v Bělorusku, v Barmě, v Severní Koreji i jinde, jak ji k tomu zavazují její vlastní historické zkušenosti. Včerejší obhajoby těchto principů ministrem zahraničí v nelehké atmosféře pětadvaceti států Evropské unie si vážím, protože tím vláda pokračuje v nejlepších demokratických tradicích naší země. Jsem přesvědčen, že tento kontinuální a principiální postoj zajišťuje České republice postavení plnohodnotného partnera v Evropské unii a respekt na mezinárodním poli.
Vážený pane premiére,
budete-li nejen na nadcházející Evropské radě, ale i při dalších příležitostech stejně rozhodný jako v případě nápravy pietního místa v Letech u Písku, jsem přesvědčen, že to česká společnost i svobodomyslní lidé v zahraničí podpoří a ocení.