V ČR je nadprůměrná nezaměstnanost Romů, která regionálně dosahuje až 98 procent. Především je to kvůli v průměru nízké kvalifikaci a ekonomickým neznalostem, ale i kvůli rasovým předsudkům a ztíženému přístupu k zaměstnání.

Část obyvatelstva z důvodů špatné zkušenosti či zpráv z médií hůře přijímá romskou menšinu, kterou podle neoficiálních zdrojů tvoří až 250 000 obyvatel. Romové se navíc sami těžce orientují na trhu práce. V naprosté většině žijí ze sociálních dávek, případně z toho, co jim společnost „dá navíc“. Situace je taková, že žijí s vědomím, že společnost jim práci nedá. Po letech bez práce jsou už natolik deprimováni, že o ni ani neusilují. Nejhůře je na tom nejmladší generace, která práci na vlastní kůži vůbec neokusila. Daňovému poplatníkovi je potřeba připomenout, že finanční rozdíl mezi tvorbou osobního a národního důchodu člověka, který svůj důchod odčerpává z konta naší společnosti, lze za dobu průměrného lidského života vyjádřit sedmi miliony Kč. Kdo aktivně pracuje, vyprodukuje tři a půl milionu Kč, kdo nepracuje vůbec, je stejně spotřebuje, ale musí mu to hradit stát, tedy ostatní plátci daní. Pokud provedeme seriózní odhad o romské nezaměstnanosti v ČR a uvažujeme, že v ČR je 50 000-75 000 nezaměstnaných práceschopných Romů, tak za dobu průměrného lidského života je to více než 333 až 500 miliard Kč. Rozdíl je však ještě větší o hodnoty, které nevyprodukují, protože nepracují. Celková ztráta je pak 8,3 až 12,5 miliard Kč ročně. Vládní koncepce a Národní akční plán zaměstnanosti se o zaměstnanosti a podnikání národnostních menšin zmiňují, chybí však praktické návrhy opřené o zahraniční zkušenosti, jak problém urychleně řešit. A s kým? Bude to fungovat? A jak dlouho? Kolik by to stálo daňového poplatníka? Kdo ponese za odvedenou práci Romů záruky? Je mezi Romy vhodný celorepublikový ekonomický partner? Existují partneři pro spolupráci?
Říkám, že ano. Existuje Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR s celorepublikovou působností a členskou základnou, Rada pro záležitosti romské komunity, poradní orgán vlády ČR, komise pro zaměstnanost osob hůře se uplatňujících se na trhu práce se zřetelem na romskou komunitu, odborná komise ministerstva práce a sociálních věcí, delegace Evropské komise v ČR a jiné. A finanční prostředky také existují. Stát vynakládá ročně na řešení nezaměstnanosti nemalé peníze (0,48 % hrubého domácího produktu). Z toho na pasivní politiku (tedy především na výplatu podpor nezaměstnaným) 0,30 % a na aktivní politiku zaměstnanosti (tedy na vznik nových míst) jen 0,18 %, zatímco země EU vydávají na aktivní politiku zaměstnanosti 2-3 % hrubého domácího produktu. Další prostředky plynou ze státního rozpočtu do ČMZRB, a. s., která je přerozděluje v podobě programů rozvoje malého a středního podnikání v ČR.
A co říká k možnosti zvýhodnění v oblasti podnikání a zaměstnanosti naše současná legislativa? Existuje dostatek programů a projektů ekonomické pomoci, možností financování zajímavých drobných podnikatelských záměrů romských podnikatelů? Mají příslušné komise státní moci dostatečné kompetence problémy menšin řešit? V zákoně o zadávání veřejných zakázek č. 1999/1944 Sb., ve znění zákona č. 148/1996 Sb., ano, ale je vůle příslušná ustanovení zákona využívat?
Co ustanovení vlastně říkají?
Zákon o zadávání veřejných zakázek vytváří jistý prostor pro řešení problematiky zaměstnanosti občanů romského původu, jakožto dílčího prvku celého systému opatření k řešení této problematiky. Praxe ale ukazuje, že nástroje aktivní politiky tuto skupinu obyvatelstva plně nepostihují, anebo že finanční prostředky jsou vynakládány často ne příliš efektivně. Ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) zákona s § 10 zákona umožňuje zadavateli vymezit v podmínkách soutěže „zvláštní podmínky provedení veřejné zakázky“, kterými se v § 10 zákona uvedeném demonstrativním výčtu rozumějí ekologické problémy, zaměstnanost a využití místních zdrojů a surovin v určitém regionu.
A závěr z toho plynoucí?
Zajistit ve všech ministerstvech, aby zadavatelé veřejných zakázek podle zákona č. 199/1994, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., v regionech s vysokou zaměstnaností národnostních menšin vymezovali, v případech, kdy je to opodstatněné, v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 písm. a) zákona zvláštní podmínky provedení veřejné zakázky, jež budou obsahovat požadavky na řešení zaměstnanosti ve smyslu § 10 zákona.
Jak by to vypadalo v praxi?
Stačilo by pomoci u několika dominantních státních zakázek, např. výstavba železničních koridorů, výstavba dálniční sítě, výstavba ekologických staveb. Tím by se zajistilo časově trvalejší portfolio pracovních příležitostí pro Romy.
A užitek pro společnost?
Jistě by došlo k poklesu romské nezaměstnanosti, k podpoře jejich podnikatelských subjektů, k růstu odborné profesní vzdělanosti Romů aj. Na druhé straně by došlo k poklesu ve stavebnictví načerno zaměstnávaných osob pocházejících především z východního bloku. Podle statistik u nás pracuje povětšině jako dělníci kolem 42 tisíc cizinců; převažují Ukrajinci. Ti především ubírají z pomyslného koláče práce, deformují pracovní trh, připravují stát o daně a zatěžují ho výdaji nutnými pro léčbu četných pracovních úrazů. Vyzývám tímto příspěvkem všechny, kteří by chtěli přispět k urychlení procesu integrace romského etnika do společnosti zejména v oblastech podnikání, sociálních věcí a zaměstnanosti, aby navštívili naše internetové stránky: http://www.hyperlink.cz/srps a zaslali nám své názory a doporučení.
Ing. Aleš Baran
Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR
ul. 9. května 92
750 02 Přerov
tel. /fax 0641/20 46 61
e-mail: abaran.srps@quick.cz