|
Amari luma JAN HORVÁTH
Amari luma hiňi igen čori
Ňiko na džanel, katar o Roma avle,
Sar te dživel, sar peskeri bacht te rodel.
O čhavo barol the phučel la lumatar :
„So te kerav? Kaj te džav, te rodel miri bacht?
The me kamav te asal, te khelel.“
The kola luluďora korkore baron, sar kamen,
O čirikle hurňisaľon, sar pes lenge pačinel.
Amari luma hini bari nasvaľi, rat, bokh, čoripen,
kaj dikhas, odoj o manuša cerpinen. Le čhavoren
O benga livinen, kaj oda dogeľam?
Devla, šigitin amenge, savore manušenge, kaj te roden
Sako peskeri loš the bacht pre adi luma.
Te dživel šukares, manuš manušeha – amara Lumaha,
Pre luma, la lumake.
Náš svět JAN HORVÁTH
Je velmi chudý, sám, nemocen.
A Romové v něm? Hledají své místo na slunci.
Co chtějí tito lidé? Čí jsou a odkud jsou?
Dětské oči se ptají světa: Co mám dělat, kam jít
hledat štěstí a klid?
Nechci více, jen se smát, zpívat, radovat.
Pláče již bylo dost!
Svět náš je nemocen, krev a slzy,
hlad a bída je naší noční můrou.
Lidé z rodu Romů prosí Boha:
Dej nám sílu a světlo k uzdravení.
Místa v tomto světě tu pro nás není.
Chci žít, zpívat, tancovat – s celým světem,
Pro svět.
A s ním.
|