(Romaňi čhib, Karlova univerzita, Praha) (VI.)

Andro angomisuno numeros vakerahas pal oda, hoj nane pro svetos ajso manuš, so džanľahas savore lava, save pes rakhen andre leskera dakeri čhib. Kada perel the pro Roma. Te uľahas Rom, so džanel savore romane lava, kampľahas les te thovel andre Guinessovo genďi.

Hin lava, save džanel sako dženo. Ča zumaven (skušinen), či the tumen achaľon s'oda hin:
daj, dad, phral, phen, čhavo, čhaj, raklo, rakľi, kham, kher, paňi, maro,
džanel, džal, chal, giľavel, bašavel, khelel, phenel, rodel, arakhel, kamel, paťal
baro, cikno, kalo, parno, lolo, phuro, terno, purano, nevo, lačho, šukar
miro, tiro, amaro, me, tu, (j)ov, (j)oj, amen, tumen, andre, avri, tele, upre, maškar
Ajse lava – the mek but aver – hin „fundamentalno lavengero fondos“ (základní slovní fond). Aľe andre amari „slovensko“ (serviko) romaňi čhib (sikhado lav hin: severocentrální varieta romštiny) hin but lava, so na sako džanel: archajizmi, dijalektizmi, profesijonalna termini, the neologizmi.
O archajizmi hin phurikane lava, so mek amare phure dada džanenas, aľe adaďives hine imar bisterde: ričh (medveďis), biľi (mačka), bero (loďa, šifa), berand (kolikos), rukh (stromos) etc. Aľe o phurikane lava na našľile andro savore romane dijalekti! Varekhaj mek dživen. Andro balkanska vakeribena but Roma džanen, so hin „ričh“, „bero“, „biľi“, „berand“ the aver. Ta šaj phenas, hoj varesave „archajicka“ lava hin „dijalektizmi“ – bo andro varesave thanutne vakeribena peren maškar o sakoďivesutno romano „laviben“.
Andre amari romaňi čhib perel maškar o dijalektizmi lava sar: phundravel – phuterel – phravel (otevřít); baba – mami (babička), topanki – kamašľi – bokanči – pindrale (boty), ginel – genel (počítat; počítat – číst), the but, but aver. Te o Roma sikhľona, hoj egzistinel na ča o lav „phundravel“ – so len sikhaďa lengeri daj – aľe the o lav „phuterel“, so le Romen khatar e Homona sikhaďa lengeri daj – šaj ola duj „dijalektizmi“ (phundravel – phuterel) ačhen synonymi. So buter synonymi hin andre čhib, so barvaleder e čhib ačhel.
Aľe so mek buter! Ča dikhen: Khatar e Popradňa o lav „te ginel“ perel pro počítat the pro číst. Avrether pre Slovensko hin ole laveskeri foneticko forma „te genel“. Odoj o lav „te genel“ džanľol ča číst. Počítat pes phenel lavenca, so o Roma ile andal o aver čhiba: te počitinel vaj te rachinel. Aľe amen šunďam Prahate andre jekh bari romaňi famiľija (kaj peske o čhave khatar e Homona ile romňijenge le čhajen khatar e Popradňa), hoj o Roma chudle te „lel andre buťi“ so duj dijalektna formi – te ginel the te genel: le laveske „te ginel“ ačhiľa ča o džanľipen počítat, u o lav „te genel“ ľikerel ča o džanľipen číst.
Kijalav: Andre čechiko čhib šaj arakhas analogija paš o lava jít the jet.
Te amen goďaha las andre etnicko čhib (na ča romaňi, andre chočsavi etnicko čhib!) o archajizmi, dijalektizmi, profesijonalna termini the neologizmi, la čhibakero barvaľipen barol, e čhib barvaľol. Ča kampel, kaj peske odi barvaľarďi čhib te arakhel drom kije so jekhvar buter manuša: andre romaňi literatura, andro romane ľila, – u te dela o Del the andre škola.

masovar buter