(Romaňi čhib, e Karlovo univerzita, Praha) (VII.)
Andro angomisuno numeros sikhaďam, hoj e čhib barvaľol, kana andre amari duma thovas lava andal buter thanutne vakeribena. Jekhvar šaj phenas o perješiko lav te phundravel, masovar o homonakero te phuterel vaj o zapadňarsko te phravel. Ola trin lava, so čirla sas ča thanutne (dijalektizmi), ačhen synonymi andre „jekhetaňarďi“ čhib.

Hiňi „jekhetaňi“ vaj „jekhetaňarďi“ e slovensko romaňi čhib? (O lingvisti la vičinen severocentrální varieta.) „Slovensko“ romaňi čhib vakeren jekhbuter Roma pre Slovensko the ola, so pal o mariben avle pro Čechi – aľe NA o Vlachi, NA o Ungrika Roma.
E slovensko romaňi čhib hin jekhetaňi the nane jekhetaňi. Jekhetaňi hin andre koda, hoj te „jekhetane“ vakeren o Roma Perješistar le Romenca Homonatar vaj le Romenca pal e raťutno (zapadno) Slovensko, ta jekh avreske achaľon, hijaba kaj o perješiko vakeriben šunďol čino aver sar o homonakero vaj zapadňarsko.
Zumavaha (skušinaha) te thovel andro ľitreri o vakeriben trine Romňijendar: So trin bešen Prahate andre jekh kher. Jekh avľa Perješister, aver Homonatar, e trito pal o zapados.

E Romňi Perješistar: Džas avri adadžives rači, čhaje, vaj kereha khere buči tira boraha?
E Romňi Homonatar: Adaďives raťi na džav auri, kerava khejre buťi mira bouraha.
E Romňi Kopčaňatar: Me taki adaďives raťi na ďav avri, hi man but buťi khere.

Mek dikhen, sar džal oda vakeriben andre vlachiko čhib:
Šej, žasa aďejs pe ráťa ávri, vaj ášosa khejre a bourasa te keren khetáne i búťi?
Aďejs pe ráťa či žou khati, žutinou a boura.
Či me aďejs žou khati, si ma khejre but buťi.

Save akhara (hangi) šunďon jekh u save šuďon aver andre kola trine Romňijengeri duma?

Perješis Homona Zapados
adadžives rači adaďives raťi adaďives raťi
džav avri džav auri ďav avri
khere khejre khere
bori bouri bori

Sako šaj dikhel, hoj o averipen maškar o trin vakeribena nane baro. O Roma, so vakeren „Slovensko“ romaňi čhib, achaľon šukares jekh averes, hijaba kaj jekh phenen: Kerďom e buťi raťi – aver phenen: Kerdžom e buči rači. Jekh phenen: Khere hin man pora – o aver: Khejre hin man poura. Jekh phenen: Džanes, so hin džov? – aver phenen: Ďanes, so hi ďov?
Bareder problemos pes del anglal, kana kamas e čhib te pisinel (te lekhavel). O averipena, so tolerinas, kana pes vakerel, na sam sikhade te tolerinel andre literarno čhib. Sako užarel, hoj la čhibakeri lekhaďi (literarno) forma ela jekhetaňi. Aľe save thanutne akhara (hangi) „khelena avri“? Ďives vaj džives? Raťi vaj rači? Khere vaj khejre? Džav vaj ďav?
Aňi e čechiko čhib nane jekhetaňi. O thanutne vakeribena the e sakoďivesutňi duma hin aver sar e literarno čhib. Ča dikhen: Hubohej hučedník huž humřel (Chodsko). V Kerkonošich perší (Podkrkonoší). Daj mi kos bochte (Haná); Šim si si mý céry u vokna? (sakoďivesutňi duma)
Tel peskeri bute beršengeri historija pes e literarno čechiko čhib resťa kij'oda, hoj lava, so sikhaďam upre, pes adaďives pisinen avka: Ubohý učedník už umřel. V Krkonoších prší. Dej mi kus buchty. Všiml sis mé dcery u okna?
La romaňa čhibakeri lekhaďi forma uľolas tel o Svaz Cikánů-Romů (1969-1973). Užarel amen mek bari buťi, kim latar keraha jekhetaňi literarno čhib.

Pal oda vakeraha masovar.