Společnost, kterou pozorujeme ve včelím úle, se řídí komunistickým aforismem: Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. Boj o život je v takové společnosti přísně omezen. Královna, trubci i dělnice dostávají své přesně spočítané příděly potravy… Přemýšlivý trubec (dělnice a královna nemají dost času na plané spekulace) se sklonem k filozofování by se zřejmě prohlásil za intuitivního moralistu. Musel by přiznat, a zcela oprávněně, že oddanou dřinu, kterou dělnice vykonávají za mzdu odpovídající životnímu minimu, nelze vysvětit ani uvědomělým sobectvím, ani jinými utilitárními motivy.

T. H. Huxley, Evolution and Ethic. Prolegomena, 1894

T. H. Huxley
(1825–1895)
Biolog, filozof, vědec, lékař, obhájce a propagátor Darwinova učení o evoluci, otec známého spisovatele Aldouse Huxleyho, autor mnoha vědeckých studií, knihy Místo člověka v přírodě a pojmu agnosticismus (nebudeme nikdy schopni poznat nejvyšší počátek/původ a příčiny vesmíru), jenž zavedl na zakládajícím večírku Metafyzické společnosti v Londýně. Narodil se v Ealingu na západě Londýna jako sedmé dítě Georgie Huxleyho, učitele matematiky. V sedmnácti začal studovat medicínu v nemocnici Charing Cross, kde získal stipendium. Ve dvaceti mu byla na Londýnské Univerzitě udělena prestižní zlatá medaile v oboru anatomie a fyziologie. V roce 1845 vydal svou první vědeckou studii. Jako doktor na palubě lodi Chřestýš se začal věnovat studiu mořských živočichů. V roce 1850 se vrátil do Anglie a byl zvolen členem Královské společnosti. Ve věku 26 let získal Královskou medaili. Od roku 1854 pak přednášel a vykonával akademickou práci na londýnské School of Mines, dnešní Imperial College.