Ani přes problémy s penězi se děti nenudily

Stejně jako v předchozích letech zorganizovalo Společenství Romů na Moravě i o letošních prázdninách několik letních dětských táborů. Jejich pořadatelé z Brna, Olomouce, Nového Jičína, Bruntálu a Šternberku měli však tentokrát s přípravou mnohem více starostí.

V minulých letech se totiž vždy mohli spolehnout na to, že část nákladů na uspořádání tábora byla hrazena z projektu, který na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy předkládalo brněnské ústředí organizace. Tentokrát však ministerstvo projekt nepodpořilo a jednotlivé pobočky tak byly postaveny před volbu tábor si zajistit samostatně, nebo ho neuspořádat. Pro většinu z nich bylo rozhodování jednoduché. „Nemohli bychom přece zklamat děti, které se na tábor těšily celý rok,“ uvedla za všechny ostatní kolegy Jiřina Somsiová, vedoucí pobočky SRNM v Olomouci.
Letní táborový maraton zahájily v prvním červencovém týdnu děti z Nového Jičína, pro něž byl připraven pobyt ve středisku Slunečná v Nové Vsi u Bruntálu. Jeho hlavní organizátoři Richard a Vojtěch Gašparovi mají dobré zkušenosti s provozovateli střediska manžely Klimešovými, kteří jim pomáhají jako vedoucí i s přípravou jídla. Připočteme-li k tomu krásu tamní přírody, není divu, že novojičínští byli na Slunečné již počtvrté. Dvacet dětí čekal na táboře bohatý program: vycházky, při kterých se učily základům orientace v přírodě (určování světových stran, odhad vzdáleností atd.) a základům táboření, sportovní soutěže, stezka odvahy, za nepříznivého počasí program v klubovně, při němž nechyběl zpěv a tanec, ale také třeba soutěž o nejzdařilejší výkres.
V druhém prázdninovém týdnu se souběžně uskutečnily další dva tábory SRNM. Brněnské děti si užívaly léta v tábořišti poblíž Ochozu u Konice na Olomoucku a děti z Bruntálu vystřídaly své předchůdce z Nového Jičína ve Slunečné u Bruntálu. Hlavní vedoucí brněnského tábora Irena Bagárová po loňské negativní zkušenosti zpřísnila výběr účastníků. O její akce (nejen letní tábory) bývá tradičně mezi romskými dětmi velký zájem, což se odrazilo v počtu malých táborníků, kteří do Ochozu z Brna odcestovali. Bylo jich víc než padesát a ukázalo se, že tento počet je pro přítomné vedoucí poměrně náročný na zvládnutí.
Je to jistě poučení pro další ročníky – s menší skupinou dětí se dá lépe pracovat. Jak ale uspokojit všechny zájemce? Možná uspořádáním dvou turnusů. Brněnský tábor nabídl zajímavý program plný sportování, her, výletů do okolí, koupání, tance a zpěvu. Každý den začínal rozcvičkou a ranní hygienou, po snídani úklidem pokojů a chatek s následným bodováním (vítěze čekala na konci pobytu sladká odměna). Po svačině odcházeli chlapci a děvčata na dopolední program a vraceli se na oběd. Po povinném poledním klidu a svačině byl pro ně připraven odpolední program a po něm šli přímo na večeři. Pak následovala již volnější zábava (sport, hry), večerní hygiena a ve 22 hodin večerka.
Přínosem tábora byla přítomnost skupiny malých Romů a dospělých z Olomouce. Zatímco dospělí se zapotili při celodenní šichtě v kuchyni a ke konci tábora pomáhali i s programem, olomoučtí se účastnili spolu s brněnskými jednotlivých táborových akcí. Vznikala tak nová přátelství, která se utužovala zejména během večerů, kdy hosté z Olomouce vybalili aparaturu a spustili romské písničky…

Pořadatelé z Bruntálu přivezli do Slunečné 26 svěřenců, pro které připravili tradiční táborový program. V něm nechyběly soutěže, hry, sportování, výšlapy do okolí, stezka odvahy, ale také třeba výlet na Svatý Kopeček u Olomouce (místo, kde se každoročně pořádá romská pouť – ta letošní se uskuteční v sobotu 10. září). „Velký úspěch měla hlavně závěrečná velká diskotéka se soutěží ve zpěvu. Po nich jsme všem rozdali balíčky se sladkými odměnami,“ řekl nám vedoucí bruntálské pobočky SRNM Dušan Kandra.
Již potřinácté se konal letní tábor olomoucké pobočky SRNM v Pohořanech u Olomouce. První srpnový týden tam prožilo třicet dětí z Olomouce, následující turnus byl tvořen napůl dětmi olomouckými a napůl táborníky z nedalekého Šternberku. Všichni byli ubytováni v budově místní základní školy, v níž je také jídelna s kuchyní. Hlavní vedoucí Jiřina Somsiová tradičně chválila přátelské chování místních obyvatel (letos jim někdo ze sousedů přinesl plnou bedýnku jablek), kteří si prázdniny bez romského tábora snad již nedovedou představit. Táborový program zahrnoval kromě sportu (vybíjené, fotbalu, volejbalu, stolního tenisu), soutěží (v běhu, skoku do dálky, zpěvu, úklidu pokojů) i pěší túry na Svatý Kopeček či do Bělkovického údolí. Stejně jako loni tábor zpestřila beseda se strážníky a policisty z Olomouce, kteří předvedli ukázky sebeobrany a výcviku služebního psa specializovaného na vyhledávání výbušnin. Hlavně kluci si nenechali ujít příležitost prohlédnout si zblízka policejní automobil.
O táborové dění v Pohořanech byl tradičně zájem zvenčí: přijížděli novináři, pracovnice olomouckého magistrátu, ale také přísná hygienická kontrola. Olomouckým organizátorům patří pochvala za kompletní zajištění obou táborových turnusů včetně přípravy jídla. Tím spíše, že již měli za sebou týden práce v kuchyni na táboře svých brněnských kolegů.
Můj letošní prázdninový program mi bohužel neumožnil navštívit všechny tábory, o nichž jsem psal. Přesto si dovolím vyjádřit přesvědčení, že všechny byly připraveny na dobré profesionální úrovni a nabídly dětem možnost zajímavě prožít část prázdnin. Za to patří poděkování všem pořadatelům, vedoucím i těm, kteří pracovali v kuchyni.

Michal Kročil
koordinátor Společenství Romů na Moravě