Iva Bittová přijela do Prahy představit svůj nový autorský projekt, na němž se významně podílel newyorský soubor Bang On Can All Stars. Projekt pod názvem Elida podpořilo vedení newyorské Carnegie Hall, která si autorku hudby Ivu Bittovou přála uvést po jejím loňském úspěchu v roli Elvíry v opeře Don Giovanni. Na společném vystoupení v pražském Divadle Archa bylo ve dnech 11. a 12. září pokřtěno stejnojmenné album. Název Elida odkazuje ke značce mýdla z autorčina dětství. Jedná se o první významnější nahrávku Ivy Bittové v USA po jejím debutu u hudebního vydavatelství Nonesuch Records v roce 1998.

V první části téměř dvouhodinového koncertu Bang On Can posluchačům představili svou tvorbu. Tento ansámbl spojuje klasickou hudbu s hudbou moderní a vytváří tak alternativu oběma zmíněným kategoriím do takové míry, že se výsledek vymyká jakékoli žánrové škatulce. Soubor disponuje klasickými hubeními nástroji (basa, violoncello, klarinet či piano) i nástroji typickými pro hudbu v moderním pojetí (bicí, saxofon, elektrická kytara, banjo). Alternativní „klasická“ hudba v podání Bang On Can sestávala povětšině z instrumentálních skladeb, s výjimkou undergroundové písně Heroine. Místy se jednalo o velice znepokojující, minimalistickou disharmonii tónů připomínajících zvuky těžkých strojů a pulzující městské civilizace, které se v určitých momentech spojily v harmonickou, perfektně provedenou skladbu. Jistý smysl pro dokonalost a hudební minimalismus bez žánrových škatulek zřejmě svedl dohromady Ivu Bittovou s Bang On Can.
Skladby ze společného projektu Elida byly představeny v druhé části vystoupení. Hlasová a hudební improvizace Ivy Bittové je v novém projektu takřka nepozměněná – její hlas a hra na housle jsou sice svébytné, avšak symbioticky propojené součásti hudebního projevu interpretky. V jednotlivých skladbách bylo možné zaslechnout již tradičně prvky moravské, místy i romské lidové hudby, jinde byl zas patrný hudební a textový podíl Richarda Müllera. To vše bylo nově propojeno s technicky dokonalým hudebním doprovodem v podání tělesa Bang On Can, který byl ve srovnání s předchozí, již zmíněnou alternativní hudební produkcí, spíše konvenčním počinem.
Vystoupení Bang On Can sklidilo nemalý potlesk, z reakce publika však bylo patrné, že netrpělivě čekalo na příchod Ivy Bittové. O tom svědčil i závěr koncertu doprovázený bouřlivými ovacemi a nadšeným pískáním.
A jaký byl můj osobní dojem z pražského křestu? Nelze nesrovnávat tento koncert s jinými koncerty Ivy Bittové, stejně jako se člověk může jen těžko ubránit srovnávání s předchozími alby. Pokud nahlížím na nový projekt Elida z takového úhlu pohledu, nejedná se o žádný zásadně nový počin ze strany autorky. To však nemusí být nutně ničím negativním. Přesto bylo možné vycítit posun směrem k něčemu novému – nabyla jsem z jejího vystupování dojmu, že pobyt v Americe pro ni byl velice ozdravný především po stránce osobní. Výsledkem byl tak půvabně sebevědomý, takřka zenově poklidný projev interpretky, která nové album pokřtila již na konci dubna letošního roku před publikem v legendární newyorské Carnegie Hall.

Jana Kabeláčová
Foto: autorka