Dne 30. července v Kavárně Lidových novin uveřejnil Mirek Topolánek článek Vraťme Evropě sílu svobody. Žasnu, že na tento článek nikdo nereagoval, asi že byly prázdniny, nebo o tom taky nevím.
Podívejme se, jaké že to jsou myšlenky, které nám tu předkládá. Ve stručnosti toto:
Evropská kultura se rozpouští v husté a zkažené polévce multikulturalismu. Jediný způsob, jak zabezpečit prosperitu a bezpečí, je vytvořit prostor svobody. Solidarity se lidé nenajedí.

A dále:
Kulturu nelze přivézt v batůžku. Bomby ano. Lidé, kteří se nepřizpůsobí místním zvyklostem, jsou hrozbou, ekonomickou přítěží, protože nejsou schopni se plně zapojit do svobodné soutěže.
Pan Topolánek nedefinuje, co si pod pojmem multikulturalismus představuje. Říká jen, že je to v pořadí třetí ideologie po fašismu a komunismu, kterou jsou tisícileté evropské hodnoty nahrazovány. Z náznaků však lze usuzovat, že do toho pojmu zahrnuje všechny ty národy a pronárody, které se teď v Evropě objevují, a zejména taky v Čechách a na Moravě. A ta kultura evropská, asi tedy národů v Německu, Francii, Anglii a také česká, je ředěna – rozpouštěna – kulturami přivandrovalými: arabskou, islámskou, zcela jistě také romskou. Nebo snad myslel menšiny jiných národů v evropských zemích? Tím vším je ohrožována svoboda. Je tomu tak proto, říká Mirek Topolánek, že ruku v ruce s multikulturalismem kráčí ideologie státu blahobytu a principu solidarity, který takový stát vyznává. Jiný argument, proč tomu tak nutně musí být, není uváděn.
Není pochyb o tom, co tím chce říci:
Zbavme společnost cizích kultur, nebo zařiďme, ať se každá cizí kultura přizpůsobí kultuře dominantní. Jinými slovy – princip „přebarvování“.
Panu Topolánkovi uniklo, že žádná kultura nemůže žít izolovaně, každá se rozvíjí, obohacuje a kultivuje jedině ve společnosti jiných kultur. Nejsou kultury dobré a špatné, jsou jen jiné. Každá z kultur zůstává svébytná a jedině tak si zachovává kouzlo a půvab, jímž obohacuje celou společnost a dokonce i kulturu dominantní. Takový princip nikterak neomezuje svobodu, spíše naopak, svobodu rozvíjí.
Je snadné rozpoznat, že principy hlásané páně Topolánkem jsou typickým projevem nacionalismu a ve své podstatě vedou až k propagaci rasismu.
Předseda ODS Topolánek nám jinými slovy chce říci a také to říká: „Je nám jedno, jak chudí lidé dopadnou. Jsou pro nás nezajímaví z hlediska výkonu a kupní síly. Takže je zatraťme! Jejich integrace do společnosti je nežádoucí.“ Mimo jiné nás vybízí: „Vraťme se ke staré a dobré Evropě, jako prostoru svobody! Jako by za posledních 60 let Evropa neusilovala o nic jiného. Má-li tím být řečeno, že principy sociálních států Evropy odporují principům svobody, pak je nutno se ptát svobody pro koho? Jen pro ty, kteří jsou dostatečně silní a tvrdí, aby si zajistili materiální prostor pro uplatňování svobody, nebo i pro ty, kteří mají jiné vlastnosti, jimiž společnosti prospívají a společnost jim oplátkou nabízí svobodu jinak, než omezováním multikulturalismu nebo prosazováním ekonomického prospěchu a kupní sily za každou cenu? Svobodu pro všechny, nebo jen pro někoho?
Jinou otázkou je, jak rozvíjet sociální stát. Tím tématem je nutno se zabývat, možná právě teď. Integrovat chudé do společnosti stojí peníze. Není sporu o tom, že nabídka Mirka Topolánka je teoretickým základem, který směřuje k ušetření peněz na úkor slabých. Domnívám se, že je to cesta mimořádně nebezpečná.

Karel Holomek