Prezident George Bush, členové Kongresu i obyčejní Američané uctili 30. října památku Rosy Parksové, která v roce 1955 v autobuse městské dopravy Montgomery (stát Alabama) odmítla postoupit své místo bílému muži. Její pasivní vzdor se stal průlomovou výzvou pro rasovou segregaci na jihu USA v boji za rasovou rovnost. Následné zatknutí, obvinění i odsouzení Parksové podnítilo zrod moderního hnutí za lidská práva – tehdy v podobě autobusových bojkotů ze strany Afroameričanů, které trvaly 381 dní, tedy do té doby, než Nejvyšší soud USA rozhodl o rasové integraci městských autobusů. Úplné zrušení rasové segregace na veřejnosti se však Afroameričané dočkali až v roce 1964. Její odvážný čin inspiroval takové velikány doby, jako byl například Martin Luther King ml.

Parksová zemřela přirozenou smrtí dne 24. října ve svém domově v Detroitu ve věku 92 let.
Bývalá švadlena se tak stala první ženou, které byla vzdána pocta v rotundě Capitolu, sídle vlády Spojených států. Podělila se o ní s Abrahamem Lincolnem, Johnem F. Kennedym a dalšími předními osobnostmi a politickými vůdci USA. Před Capitolem čekaly desítky tisíc lidí na poslední rozloučení se zesnulou. Prezident Bush při této příležitosti nařídil, aby byla státní vlajka stažena na půl žerdi.

Jana Kabeláčová